12. Nástup moderní architektury, Le Corbusier

Architektura 1900 – 1945

Konec 19. století je v architektuře charakterizován eklektismem, což znamená, že architekti využívají prvky z předchozích slohů. Dvacáté století se snaží najít nový sloh. Architekti se stávají vykonavateli požadavků veřejných institucí, vlád, místní správy nebo různých obchodních a průmyslových společností; mají společnosti sloužit jako celku. Zásadně se mění náplň architektury, protože se požaduje převážně veřejná bytová výstavba (lidé se stehují z venkova do měst), stavba továren, nádraží, škol, radnic, nemocnic, knihoven, plaveckých bazénů, domů důchodců apod.

Základní prvky architektury první pol. 20. století

• využití nových materiálů a technologií: železo, beton, železobeton, ocelový skelet, který odstranil velmi silnou plnou zeď, umělé hmoty
• nové konstrukce umožňují zvětšit krytý prostor, odlehčují stavbu, šetří materiál