1. Starověké umění, antická kultura

Z Varhoo
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

UMĚNÍ MEZOPOTÁMIE V DOBĚ SUMERSKÉ, AKKADSKÉ A BABYLONSKÉ

Vznik

  • Historické civilizace od dob vzniku písma - kolem 3000 př. n. l.
  • v oblasti Mezopotámie, kde se kultura začala rozvíjet až po poslední době ledové, vznik nové krajiny, četné naplaveniny, bohatá, úrodná půda.
  • Její osídlení však vyžadovalo již dobře organizovanou společnost, vybudování zavlažovacích systémů, které vodu odvedou v době záplav a umožní ji využít později v době sucha.
  • Sem expandovala kultura na monoxilonech ze Středomoří.
  • Kultura Chasúnská (chasúnská keramika), od ní se později odštěpila Samarská. Později vystřídána Chaláfskou 5 500 až 4 000 let př. n. l. - vyspělá, bohatě zdobená keramika - kombinace florálních vzorů a geometrie, schématické figury, pohlavní znaky
  • Mezopotámie - mezi řekami Eufrat a Tigris, dnešní Irák, Turecko, Sýrie, Írán, tehdy řeky vtékaly do moře samostatně, dnes se stékají.
  • Aluviální plošina - plošina naplavenin.
  • Kvůli přísunu vláhy závislí na tocích.
  • Výraznější, organizovaná kultura OBEJDSKÁ (EL OBEJD), obydleli Mezopotámii 5 000 až 3 500 let př. n. l. Zkulturnili ji, udělali z bažin úrodnou půdu. Systémy odvodňovacích a zavlažovacích kanálů.
  • Vytvořen systém, kdy do chrámu byly odváděny naturální daně ze zemědělství. Půda patřila chrámu = chrámové hospodářství. Ty se pak přerozdělily i mezi ty, kteří se na zemědělství nepodíleli, zajištění potravy, správce = ÉN či ÉNGI - pán, kněz, pověřený.
  • Formálním vlastnictvím všeho byl bůh, palácové vlastnictví - král, občinové hospodářství - vesnice, osobní vlastnictví.

Sploečnost

  • Vznikaĺy města, městské státy,
    • UR a URUK (měly dominantní postavení mnohem dříve než některá sídliště mimo Mezopotámii - Jericho, Çatal Hüyük).
    • LAGAŠ
    • SIPPAR
    • NIPPUR
    • KIŠ (Sumerové se tradičně zvali vládci Kiše, ač tam nesídlili)
    • ERIDU
  • Bohové sídlili na vrcholku zikuratu.
  • Nejstarší chrám boha nebes Ana a chrám Eanna, kde lidé uctívali Innanu, později známou pod jménem Ištar.
  • Nejhlavnější trojice bohů: AN - bůh nebe a otec dalších božstev, jeho syn ENLIL - bůh ovzduší, ENKI (EA) - bůh a pán země.

Architektura

  • Díky nedostatku kamene v mezopotámii vznikla cihlová architektura — pokrytá barvou.
  • Glazura usilovala o dojem jednolitosti, jakoby zhotovena ze souvislé hmoty.
  • Barevná dekorace - pestré geometrické dekory.
  • Sloupy, omítnuty, barevně (červená, černá a bílá) vyzdobeno - pozdější Sumerské chrámy tuto barevnost zachovávají.
Chyba při vytváření náhledu: Soubor patrně chybí: /var/lib/mediawiki/images/8/85/Zikurat.jpg
Zikurat


Umění

  • Přejali část kultury.
  • Nejstarší ženská maska z Uruku, též - Dáma z Varky - z alabastru, má nasazenou dřevěnou paruku, oči vykládané drahokamy, hlava v životní velikosti.
  • Kamenné nádoby, vykládané jinými materiály.
  • Alabastrová váza z Uruku - král předává dary bohyni Innaně (Ištar).
  • Sošky - polychromované, mužské - rituální vous – umělý, jen na slavnosti.
  • Další božská trojice: INNANA (Ištar) = plodivá síla, láska, válka; ŠAMAŠ = slunce; SÍN = měsíc. Soška ženy s ptačí hlavou  4000 př. n. l. Sošky - schematické,někdy polychromované.
Chyba při vytváření náhledu: Soubor patrně chybí: /var/lib/mediawiki/images/1/16/Sosky.jpg
Alabastrové sošky


SUMERSKÁ ŘÍŠE:

  • Sumerové přišli neznámo odkud a nevíme přesně kdy, ale 3 500-3 000 jsou Sumerové již dominantní.
  • Jejich jazyk má některé vazby jako jazyky ugro-finské, ale i semitské.
  • Snad byli původně pastevci, kteří přešli k trvalému způsobu života.
  • Sumerskou říši vystřídali Akadové, kteří vytvořili říši severněji - severní Irák
  • 3 000 - 2 750 př. n. l. přechodné období PROTODYNASTICKÉ
  • 2 750 - 2 350 př. n. l. RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ - zlatý věk sumerské kultury, nikdy však nevytvořili jednotný stát, vždy žili na základě měst - Uruk, Ur, Lagaš, Larsai, nejjižnější Nippur

Společnost

  • Vyspělá zemědělská kultura.
  • Panuje zde Dualita moci. Bůh EN - kněžstvo a král. Panovník - rituální vous!.
  • Vousy byly znak moci.
  • Epos o Gilgamešovi epos řešící věčnou otázku nesmrtelnosti.Gilgameš byl bájný král přemohl dva býky u Uruku.
  • Sumerové jsou jednotí díky jazyku, náboženství a způsobu života.

Písmo

  • Písmo má počátky zde u Sumerů - 3 200 př. n. l. Začínalo ve formě piktogramů, které vyjadřovaly celá slova.
  • Záhy se proměnily v regulérní písmo. Vzala se z nich první souhláska = slabikové písmo, až do fénické abecedy (písmenková).
  • Nejdříve se psalo shora dolů, pak zleva doprava - tím se otočily i znaky.
  • Písmo vzniklo z důvodů hospodářství (účty, vést dobře úřad).
  • Nejdostupnější materiál bylo bahno. Psalo se do hliněných destiček. Nepraktičtější bylo rozložit znaky na klíny. Z toho se vyvinulo klínové písmo. *Materiál používali hliněné destičky, rákosové rydlo na otisky. Desky byly vypálené i nevypálené, dle důležitosti a charakteru záznamu.
  • Reformy písma organizoval chrám a proto byly jednotné.
  • Hliněné obálky sloužili také jako pečetě.
  • S vývojem písma se mění dějinné období ze starého archeologického na nové.

Architektura

  • Chrám na vyvýšeném chrámovém okrsku ztrácí původní charakter veřejného prostoru - ústředí chrámu vyhrazeno bohu - kněžím.
  • Vnější prostor - dvůr je vyhrazen lidem
  • LUGAL - palác.V paláci jsou sloupy pro podpěru, pilastry pro estetické členění, královský palác, zdobený barevnými freskami - místo správy, shromaždiště armády.

Umění

  • Textilie - známi lněné i bavlněné látky.
  • V chrámu Ter-Chaláf - figurky prosebníků asi 50cm, věnovány božstvu, po určité době pohřbeny, keramické + asfalt, či textilní materiál.
  • Vázy z jednoho kusu kamene, bohatě figurálně zdobené - lvi loví divoké býky - symbol královské moci.
  • Vysoká plasticita reliéfu.
  • Četné ploché kamenné reliéfy - popis hmotné kultury, znalost sumerského válečného vozu, kolo.
  • Královské pohřebiště v Uru, panovník + další lid, který byl obětován - byla to čest provázet panovníka i na onom světě. Nálezy vojenské zbroje - zlacená přilba, náhrdelníky, záušnice, dýky, hudební nástroje - lyry. Byla zde pohřbena královna Šubad – čelenka ze zlatých listů.
  • Plastika Kozel v křoví: na soklu kozel na dvou nohách drží strom života.
  • Intarzie - dovoz a užívání jantaru. Jako pojivo používán asfalt, mozaika ze slonoviny.
  • Sumerské loďkovité náušnice se dostaly až do pravěkého prostředí Evropy.
  • Urská standarta - tři pásy vykládaných postav - výjev ze života, nahoře panovník, zajatí nepřátelé, průvod
Chyba při vytváření náhledu: Soubor patrně chybí: /var/lib/mediawiki/images/4/47/Urska_standarta.jpg
Urská standarta


AKADSKÁ ŘÍŠE

  • Doba 200 let po Sumerech, asi 2 300 - 2 100.
  • Vládce Sargon I Akadský (odhozené dítě vychované v král paláci). Schopný panovník, vládl 60 let, sjednotil Sumer a okolní země.
  • Říše se oslabila a nakonec ji dobyli nájezdníci, draci z hor - Gutejci vyplenili říši a hlavní město Akkad se dodneška nenašlo.
  • Některá města získala autonomii - LAGAŠ - jeho král Gudea, říkal se ensi = správce, zakladatel chrámů, obnovovatel měst, zobrazen jako architekt. Našlo se přes 30 jeho portrétů.
  • Lagaš ustoupil a přišla TŘETÍ DYNASTIE URSKÁ - 2120 - 2000 = sumerská renesance. Sjednotila celý Sumer a téměř obnovila Sargonovu říši, budují se chrámy.

umění

  • Stély Sargonovy
  • Náramsínova stéla, Náram Sín se prohlásil za boha, král Sumeru i Akadu. Vládce čtyř světových stran.

Ur - Nammova stéla - přebírá zákoník od boha. Panovník Ur-Nammu - obnovitel

Chyba při vytváření náhledu: Soubor patrně chybí: /var/lib/mediawiki/images/5/57/Naramsinova_stela.jpg
Náramsinova stéla


BABYLONSKÉ OBDOBÍ 1900 - 1600 př. n. l.

  • Později novoasyrské, poto, novobabylonské  kolem 600 př. n. l.
  • CHAMURAPI - vládce Babylonu, 1792 - 1750 př. n. l.; člověk trpělivý, ctižádostivý, opatrný, rozhodný - zákoník
  • stéla Chamurapiho zákoníku - sbírka vzorových rozsudků, podle pravidla oko za oko
  • BABYLON - hradby - odkryl Koldway – německý archeolog.
  • Zikurat - zikuraty = jedny z nejtypičtějších staveb, skládaly se z řady navršených plošin, na jejichž vrcholku se nacházel chrám; obdélníkový půdorys a tři schodiště, uspořádaná do pravého úhlu, která vedla k nejvyššímu chrámu
  • Babylonská věž - 30m - dům základů nebes a země - zikurat; pojící materiál - asfalt
  • městská třída - procesní cesta
  • do města se vstupovalo devíti branami; vstup do paláce - Ištařina brána 6. - 7. - století př. n. l. (Ištar - bohyně lásky a plodnosti)
  • Babylónské visuté zahrady - které Řekové považovali za jeden ze sedmi divů světa - součástí paláce

UMĚNÍ EGYPTA (STARÁ, STŘEDNÍ A NOVÁ ŘÍŠE)

Přehled: - předdynastická doba 4000 -3000 - archaická doba 2920 - 2575 (1. - 2. dynastie) - stará říše 2649 - 2152 (3. - 6. dynastie) - první přechodná doba - střední říše 2065 - 1781 (11. - 12. dynastie) - druhá doba přechodná - nová říše 1550 - 1075 př. n. l. (18. - 20. dynastie)

Archaické období:

- počátky monumentální kamenné architektury v Egyptě, konec pravěku až kolem 4 000 let př. n. l. - v tomto období dvě koncepce pohřbívání jižní (horní) Egypt - zemědělci, nedostatek půdy, kterou byli ochotni osazovat hrobkami - tedy pohřbívání na okraji obce, později pod podlahu dolní (severní) Egypt - představa o hrobě jako - mohyla, kupa kamení, ochranný val - po sjednocení země - fúze těchto dvou představ = příbytek i mohyla - nejstarší pohřebiště kol 4. tisíciletí př. n. l. u sídelního města Memfis (původně Men Mefer - Bílé zdi) Stará říše: 4000 - 3000 př. n. l. DŽOSERŮV PYRAMIDÁLNÍ KOMPLEX V SAKKAŘE 2 800 let př. n. l. - počátek 3. dynastie, panovník Džoser - pohřebiště na západním břehu Nilu, duše odchází na západ - Džoserova pyramida - původně nevznikla jako pyramida, na počátku mastaba - v průběhu stavby došlo k nečekanému obratu - bylo navršeno dalších pět mastab = celkem šestistupňová stavba (snad byla málo vidět?) - stavitel Imhotep - syn Džosera - náboženská představa o původním pahorku, který se při stvoření světa vynořil z chaosu, sluneční bůh se dotkl tohoto místa a dal vzniknout životu - místo pohřbu, ale i transformace, zmrtvýchvstání, západ - východ slunce - Džoserův komplex - obehnán plotem a valy, pyramida, jižní a severní dům (pozemské správní budovy - centra), sýpky, kamenné kopie všeho pozemského, detaily struktur, kámen dokonale kopíruje, popisuje a napodobuje původní materiály: rohož, rákosí přepásané provazy, svazek stvolů a poupat lotosu pod hlavicí omotán provazem - typy sloupů - různé rostliny: lotosový, papyrusový, palmový... - svátek SET, původně slavený 1x za 30 let: starý panovník rituálně odstraněn a nahrazen novým, postupem času - dožil-li se starý panovník tohoto, tak si vyprosil a načerpal sílu - faraón i po smrti stále vládl Egyptu své doby, proto kolem jeho hrobky je též kopie jeho okolí, je po své smrti hvězdou Polárkou - Vlčí bůh - otvírač cest: faraónova standarta - bůh Usíres - vládce podsvětí, západní říše - postupem času - demokratizace zádušního kultu, i další lidé si nárokují posmrtný život - čeští egyptologové: Jan Kamínek Sedlo, Fr. Lexa, Jaroslav Černý, prof. Zbyněk Žák, Prof. J. Verner - Tašepsevova mastaba - velmož Tašepses, polovina 5. dynastie, manžel princezny - jmenován faraónem vrchol umění - obočí, oko, slzní kanálky, plastická linka na okraji úst - množství dochovaných svitků - ekonomické záznamy, nádoby, ve svatyních nože - ploché z pazourku, Fajánská keramika - 1. dynastie faraónů měly hrobky v podzemí, protože uctívali kult boha Usíra - Pána mrtvých - změna nastala s novým kultem boha Réa - slunečního boha, proto se začaly stavět pyramidy, směr vzhůru blíže ke slunci - 2 typy hrobek: mastaby a pyramidy - Džoserova pyramida v Sakkáře, pyramidové pohřebiště v Abusíru - pyramidy v Ghíze: Chufuova, Raachefova, Menkauréova, v sousedství Sfinga - sochy: socha krále Raachefa - sedící postava, jedna ruka v pěst, druhá natažena, záhadný poloúsměv, na hlavě klaft - šátek, symbol faraónů, u nohou mu sedí dva lvi - Menkauré s manželkou - příklad tehdejšího umění - zidealizovaná realistická forma, dvě stojící postavy, král s klaftem a nepravým vousem, ruce v pěst, manželka oděna v tunice, jemně objímá manžela - Sedící písař - zřejmě vysoký úředník, sedící skrčené nohy - Saltova hlava - „červená hlava“, pokřivená ústa, nestejně velké oči dodává na osobitém výrazu - Dvojportrét knížete Rahotepa s manželkou, vznešený výraz, sedí na trůně, křišťálové oči dodávají pocit živosti, odlišné zbarvení pleti, muž - opálený bojovník, žena - bledá, uzavřená v domě

střední říše: 3000 - 2000 př. n. l.

- Wéset - hlavní centrum Horního Egypta, objevuje se opět kult boha Usíra, sochy faraónů dostávají lidštější méně „vladařský“ výraz, potíže s volnými sochami, sochaři se soustřeďují na reliéfní stély, reliéf je na rozdíl od Staré říše (jemné rytí) ryt hluboko - dokonalé obrysy dávají pocit, že jde spíše o malbu - Tutanchámonova zlatá pohřební maska - nalezena v hrobě v Údolí králů - Sfinga z růžové žuly - zasněný melancholický výraz, na prsou nese pečeť uchvatitele, který si ji chtěl přisvojit

nová říše: 1500 - 700 př. n. l.

- vznikla potlačením barbarského národa, který zdánlivě ponechal faraónům jejich moc a vymáhal na nich prostředky - vznikají rozsáhlé stavby větších rozměrů než pyramidy, spojení boha Réa a Amóna (místní wesetský bůh) - Údolí králů - chrám královny Hatšepsowet vybudován na úpatí skalnatého pohoří, do kterého navazuje na sloupech - Karnak - hl. náboženské a polit. centrum Nové Říše - Luksor - nádvoří Ramesse II. a nádvoří Amenhotepa II. propojeno sloupořadím „papyrusových sloupů“, hlavice ve tvaru lotosového květu - SOCHY: socha královny Hatšepsowety - z bílého mramoru, sedící postava s klaftem na hlavě, socha Tutmóse III., mladistvý vzhled, lidštější než strnulost z předešlých období, Amenhotepova hlava - z křemene, abstrahující pojetí, socha Ramesse II. - z černé žuly s přilbou na hlavě, hlava královny Nefertiiti - polychromovaný vápenec, zdůrazněn její ženský půvab

Citováno z „http://wiki.varhoo.cz/index.php?title=1._Starov%C4%9Bk%C3%A9_um%C4%9Bn%C3%AD,_antick%C3%A1_kultura&oldid=263“
Osobní nástroje