1. Starověké umění, antická kultura

Starověké umění

• historické civilizace od dob vzniku písma - kolem 3000 př. n. l. u Sumerů v oblasti Mezopotámie, kde se kultura začala rozvíjet až po poslední době ledové, vznik nové krajiny, četné naplaveniny, bohatá, úrodná půda
• její osídlení však vyžadovalo již dobře organizovanou společnost, vybudování zavlažovacích systémů, které vodu odvedou v době záplav a umožní ji využít později v době sucha
• sem expandovala kultura na monoxilonech ze Středomoří
• kultura Chasúnská (chasúnská keramika), od ní se později odštěpila Samarská
• později vystřídána Chaláfskou 5 500 až 4 000 let př. n. l. - vyspělá, bohatě zdobená keramika - kombinace florálních vzorů a geometrie, schématické figury, pohlavní znaky

UMĚNÍ MEZOPOTÁMIE V DOBĚ SUMERSKÉ, AKKADSKÉ A BABYLONSKÉ

- Mezopotámie - mezi řekami Eufrat a Tigris, dnešní Irák, Turecko, Sýrie, Írán, tehdy řeky vtékaly do moře samostatně, dnes se stékají - aluviální plošina - plošina naplavenin, přísunem vláhy závislí na tocích - výraznější, organizovaná kultura OBEJDSKÁ (EL OBEJD), obydleli Mezopotámii 5 000 až 3 500 let př. n. l. - zkulturnili ji, udělali z bažin úrodnou půdu (systémy odvodňovacích a zavlažovacích kanálů) - též vytvořen systém, kdy do chrámu byly odváděny naturální daně ze zemědělství (půda patřila chrámu) = chrámové hospodářství, ty se pak přerozdělily i mezi ty, kteří se na zemědělství nepodíleli, zajištění potravy, správce = ÉN či ÉNGI - pán, kněz, pověřený - formálním vlastnictvím všeho byl bůh, palácové vlastnictví - král, občinové hospodářství - vesnice, osobní vlastnictví - je tu! - sošky - schematické, někdy polychromované - města, městské státy, Ur a Uruk měly dominantní postavení (mnohem dříve některá sídliště mimo Mezopotámii - Jericho, Çatal Hüyük) LAGAŠ, SIPPAR, NIPPUR, KIŠ (Sumerové se tradičně zvali vládci Kiše, ač tam nesídlili), ERIDU URUK (dnes Varka) - ve 4. tisíciletí nejdůležitější město Mezopotámie - nejstarší chrám boha nebes Ana a chrám Eanna, kde lidé uctívali Innanu, později známou pod jménem Ištar - nejhlavnější trojice bohů: AN - bůh nebe a otec dalších božstev, jeho syn ENLIL - bůh ovzduší, ENKI (EA) - bůh a pán země - bohové sídlili na vrcholku zikuratu - sloupy, omítnuto, barevně (červená, černá a bílá) vyzdobeno - pozdější Sumerské chrámy tuto barevnost zachovávají, přejali část kultury, - nejstarší ženská maska z Uruku, též - Dáma z Varky - z alabastru, má nasazenou dřevěnou paruku, oči vykládané drahokamy, hlava v životní velikosti - kamenné nádoby, vykládané jinými materiály, sošky - polychromované, mužské - rituální vous – umělý, jen na slavnosti - alabastrová váza z Uruku - král předává dary bohyni Innaně (Ištar) - další božská trojice: INNANA (Ištar) = plodivá síla, láska, válka; ŠAMAŠ = slunce; SÍN = měsíc UR (nejstarší) - sídliště tel, více vrstev, zikurat - architektura - pálené i nepálené cihly, omítka, barevná dekorace - pestré geometrické dekory - soška ženy s ptačí hlavou  4000 př. n. l. - vykopávky v URU: 10 sídlištních vrstev, starší vrstvy: obejdská - ZIKURAT - věže nebe, monumentální chrám na plošině 35m, předpoklad organizace, urbanismu, mladší vrstvy - sumerská a další SUMEROVÉ: znalost obejdské kultury máme zprostředkovanou až Sumery, kteří je vystřídali, vytlačili či asimilovali (?) (info ze Starého zákona) - Sumerové přišli neznámo odkud a přesně kdy, ale 3 500-3 000 jsou Sumerové již dominantní, jejich jazyk má některé vazby jako jazyky ugro-finské, ale i semitské - snad byli původně pastevci, kteří přešli k trvalému způsobu života - písmo, jeho počátky zde u Sumerů - 3 200 př. n. l. - začínalo ve formě piktogramů, které vyjadřovaly celá slova; záhy se proměnily v regulérní písmo - vzala se z nich první souhláska = slabikové písmo - až do fénické abecedy (písmenková) - nejdříve se psalo shora dolů, pak z leva doprava - tím se otočily ty znaky - písmo vzniklo z důvodů hospodářství - účty, vést dobře úřad - nejdostupnější materiál = bahno - psalo se do hliněných destiček - nepraktičtější bylo rozložit znaky na klíny - klínové písmo - materiál - hliněné destičky, rákosové rydlo na otisky, desky vypálené i nevypálené, dle důležitosti a charakteru záznamu - reformy písma organizovány chrámem - jednota! - též hliněné obálky - sloužili také jako pečetě - s vývojem písma se mění dějinné období ze starého archeologického na nové - literární viz McLuhan, Flusser 3 000 - 2 750 př. n. l. přechodné období PROTODYNASTICKÉ 2 750 - 2 350 př. n. l. RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ - zlatý věk sumerské kultury, nikdy však nevytvořili jednotný stát, vždy žili na základě měst - Uruk, Ur, Lagaš, Larsai, nejjižnější Nippur - jednotící = jazyk, náboženství, způsob života - hliněný model ovčích jater - věštění; magie - textilie - známi lněné i bavlněné látky - vyspělá zemědělská kultura - v chrámu Ter-Chaláf - figurky prosebníků asi 50cm, věnovány božstvu, po určité době pohřbeny, keramické + asfalt, či textilní materiál - vázy z jednoho kusu kamene, bohatě figurálně zdobené - lvi loví divoké býky - symbol královské moci, vysoká plasticita reliéfu - chrám na vyvýšeném chrámovém okrsku ztrácí původní charakter veřejného prostoru - ústředí chrámu vyhrazeno bohu - kněžím, vnější prostor - dvůr je vyhrazen lidem - DUALITA MOCI: Bůh EN - kněžstvo a král LUGAL - palác - palác - sloupy pro podpěru, pilastry pro estetické členění, královský palác, zdobený barevnými freskami - místo správy, shromaždiště armády - panovník - rituální vous!, vousy = znak moci - četné ploché kamenné reliéfy - popis hmotné kultury, znalost sumerského válečného vozu, kolo! - královské pohřebiště v Uru, panovník + další lid, který byl obětován - jed, byla to čest provázet panovníka i na onom světě, nálezy vojenské zbroje - zlacená přilba, náhrdelníky, záušnice, dýky, hudební nástroje - lyry; zde pohřbena královna Šubad – čelenka ze zlatých listů; plastika Kozel v křoví: na soklu kozel na dvou nohách drží strom života - Urská standarta mírová strana, válečná strana - „kreslený film“ ozvučná deska hudebního nástroje (neví se jakého) dva pásy vykládaných postav - výjev ze života, nahoře panovník, zajatí nepřátelé, průvod intarzie - dovoz a užívání jantaru, jako pojivo používán asfalt, mozaika ze slonoviny - sumerské loďkovité náušnice se dostaly až do pravěkého prostředí Evropy - vykládaná hrací deska, hry - Gilgameš - bájný král Uruku - přemohl dva býky u Uruku, mezopotamský epos - věčná otázka nesmrtelnosti - pokles Sumerů, vystřídali je Akadové, kteří vytvořili říši severněji - severní Irák období AKADSKÉ ŘÍŠE - 200 let po Sumerech, asi 2 300 - 2 100 - vládce Sargon I Akadský (odhozené dítě vychované v král paláci) - schopný panovník, vládl 60 let, sjednotil Sumer a okolní země - umění - stély: Stély Sargonovy, Náramsínova stéla, Náram Sín se prohlásil za boha, král Sumeru i Akadu: vládce čtyř světových stran - říše se oslabila a nakonec ji dobyli nájezdníci, draci z hor - Gutejci vyplenili říši a hlavní město - to se dodneška nenašlo - Akad - některá města získala autonomii - LAGAŠ - jeho král Gudea, říkal se ensi = správce, zakladatel chrámů, obnovovatel měst, zobrazen jako architekt; přes 30 jeho portrétů - Lagaš ustoupil a přišla TŘETÍ DYNASTIE URSKÁ - 2120 - 2000 = sumerská renesance - sjednotila celý Sumer a téměř obnovila Sargonovu říši, budují se chrámy - panovník Ur-Nammu - obnovitel; Ur - Nammova stéla - přebírá zákoník od boha měsíce BABYLONSKÉ OBDOBÍ 1900 - 1600 př. n. l., pak novoasyrské, pak novobabylonské  kolem 600 př. n. l. - CHAMURAPI - vládce Babylonu, 1792 - 1750 př. n. l.; člověk trpělivý, ctižádostivý, opatrný, rozhodný - zákoník - stéla Chamurapiho zákoníku - sbírka vzorových rozsudků, podle pravidla oko za oko… BABYLON - hradby - odkryl Koldway – německý archeolog 1) zikurat - zikuraty = jedny z nejtypičtějších staveb, skládaly se z řady navršených plošin, na jejichž vrcholku se nacházel chrám; obdélníkový půdorys a tři schodiště, uspořádaná do pravého úhlu, která vedla k nejvyššímu chrámu - Babylonská věž - 30m - dům základů nebes a země - zikurat; pojící materiál - asfalt 2) městská třída - procesní cesta - do města se vstupovalo devíti branami; vstup do paláce - Ištařina brána 6. - 7. - století př. n. l. (Ištar - bohyně lásky a plodnosti) 3) palác - babylónské visuté zahrady - které Řekové považovali za jeden ze sedmi divů světa - součástí paláce

2B - UMĚNÍ EGYPTA (STARÁ, STŘEDNÍ A NOVÁ ŘÍŠE)

Přehled: - předdynastická doba 4000 -3000 - archaická doba 2920 - 2575 (1. - 2. dynastie) - stará říše 2649 - 2152 (3. - 6. dynastie) - první přechodná doba - střední říše 2065 - 1781 (11. - 12. dynastie) - druhá doba přechodná - nová říše 1550 - 1075 př. n. l. (18. - 20. dynastie)

Archaické období: - počátky monumentální kamenné architektury v Egyptě, konec pravěku až kolem 4 000 let př. n. l. - v tomto období dvě koncepce pohřbívání jižní (horní) Egypt - zemědělci, nedostatek půdy, kterou byli ochotni osazovat hrobkami - tedy pohřbívání na okraji obce, později pod podlahu dolní (severní) Egypt - představa o hrobě jako - mohyla, kupa kamení, ochranný val - po sjednocení země - fúze těchto dvou představ = příbytek i mohyla - nejstarší pohřebiště kol 4. tisíciletí př. n. l. u sídelního města Memfis (původně Men Mefer - Bílé zdi) Stará říše: 4000 - 3000 př. n. l. DŽOSERŮV PYRAMIDÁLNÍ KOMPLEX V SAKKAŘE 2 800 let př. n. l. - počátek 3. dynastie, panovník Džoser - pohřebiště na západním břehu Nilu, duše odchází na západ - Džoserova pyramida - původně nevznikla jako pyramida, na počátku mastaba - v průběhu stavby došlo k nečekanému obratu - bylo navršeno dalších pět mastab = celkem šestistupňová stavba (snad byla málo vidět?) - stavitel Imhotep - syn Džosera - náboženská představa o původním pahorku, který se při stvoření světa vynořil z chaosu, sluneční bůh se dotkl tohoto místa a dal vzniknout životu - místo pohřbu, ale i transformace, zmrtvýchvstání, západ - východ slunce - Džoserův komplex - obehnán plotem a valy, pyramida, jižní a severní dům (pozemské správní budovy - centra), sýpky, kamenné kopie všeho pozemského, detaily struktur, kámen dokonale kopíruje, popisuje a napodobuje původní materiály: rohož, rákosí přepásané provazy, svazek stvolů a poupat lotosu pod hlavicí omotán provazem - typy sloupů - různé rostliny: lotosový, papyrusový, palmový... - svátek SET, původně slavený 1x za 30 let: starý panovník rituálně odstraněn a nahrazen novým, postupem času - dožil-li se starý panovník tohoto, tak si vyprosil a načerpal sílu - faraón i po smrti stále vládl Egyptu své doby, proto kolem jeho hrobky je též kopie jeho okolí, je po své smrti hvězdou Polárkou - Vlčí bůh - otvírač cest: faraónova standarta - bůh Usíres - vládce podsvětí, západní říše - postupem času - demokratizace zádušního kultu, i další lidé si nárokují posmrtný život - čeští egyptologové: Jan Kamínek Sedlo, Fr. Lexa, Jaroslav Černý, prof. Zbyněk Žák, Prof. J. Verner - Tašepsevova mastaba - velmož Tašepses, polovina 5. dynastie, manžel princezny - jmenován faraónem vrchol umění - obočí, oko, slzní kanálky, plastická linka na okraji úst - množství dochovaných svitků - ekonomické záznamy, nádoby, ve svatyních nože - ploché z pazourku, Fajánská keramika - 1. dynastie faraónů měly hrobky v podzemí, protože uctívali kult boha Usíra - Pána mrtvých - změna nastala s novým kultem boha Réa - slunečního boha, proto se začaly stavět pyramidy, směr vzhůru blíže ke slunci - 2 typy hrobek: mastaby a pyramidy - Džoserova pyramida v Sakkáře, pyramidové pohřebiště v Abusíru - pyramidy v Ghíze: Chufuova, Raachefova, Menkauréova, v sousedství Sfinga - sochy: socha krále Raachefa - sedící postava, jedna ruka v pěst, druhá natažena, záhadný poloúsměv, na hlavě klaft - šátek, symbol faraónů, u nohou mu sedí dva lvi - Menkauré s manželkou - příklad tehdejšího umění - zidealizovaná realistická forma, dvě stojící postavy, král s klaftem a nepravým vousem, ruce v pěst, manželka oděna v tunice, jemně objímá manžela - Sedící písař - zřejmě vysoký úředník, sedící skrčené nohy - Saltova hlava - „červená hlava“, pokřivená ústa, nestejně velké oči dodává na osobitém výrazu - Dvojportrét knížete Rahotepa s manželkou, vznešený výraz, sedí na trůně, křišťálové oči dodávají pocit živosti, odlišné zbarvení pleti, muž - opálený bojovník, žena - bledá, uzavřená v domě

střední říše: 3000 - 2000 př. n. l. - Wéset - hlavní centrum Horního Egypta, objevuje se opět kult boha Usíra, sochy faraónů dostávají lidštější méně „vladařský“ výraz, potíže s volnými sochami, sochaři se soustřeďují na reliéfní stély, reliéf je na rozdíl od Staré říše (jemné rytí) ryt hluboko - dokonalé obrysy dávají pocit, že jde spíše o malbu - Tutanchámonova zlatá pohřební maska - nalezena v hrobě v Údolí králů - Sfinga z růžové žuly - zasněný melancholický výraz, na prsou nese pečeť uchvatitele, který si ji chtěl přisvojit

nová říše: 1500 - 700 př. n. l. - vznikla potlačením barbarského národa, který zdánlivě ponechal faraónům jejich moc a vymáhal na nich prostředky - vznikají rozsáhlé stavby větších rozměrů než pyramidy, spojení boha Réa a Amóna (místní wesetský bůh) - Údolí králů - chrám královny Hatšepsowet vybudován na úpatí skalnatého pohoří, do kterého navazuje na sloupech - Karnak - hl. náboženské a polit. centrum Nové Říše - Luksor - nádvoří Ramesse II. a nádvoří Amenhotepa II. propojeno sloupořadím „papyrusových sloupů“, hlavice ve tvaru lotosového květu - SOCHY: socha královny Hatšepsowety - z bílého mramoru, sedící postava s klaftem na hlavě, socha Tutmóse III., mladistvý vzhled, lidštější než strnulost z předešlých období, Amenhotepova hlava - z křemene, abstrahující pojetí, socha Ramesse II. - z černé žuly s přilbou na hlavě, hlava královny Nefertiiti - polychromovaný vápenec, zdůrazněn její ženský půvab