13. Česká architektura 1. pol. 20. století

Verze z 26. 5. 2010, 21:37

Česká architektura 1. pol. 20. století

Secesní architektura

• názeve secese pochází z latiny Seessio - oddělení, odštěpení (umělců od starší generace)
• objevuje se ve všech uměleckých oborech
• ovlivněna japonskými ukijoe, lidovým uměním, středověkými dřevořezy, krétským ornamentem nebo dekorem islámu.
• Znaky:Ornamentálnost, lineárnost, lomené barvy, plošnost, kombinace materiálů, asymetrie, křivka
• Symbolika: erotika, touha, vášeň (vlasy, páv,labuť), kosatec, kála, orchidej
• Česká secesní architektura vyjadřuje rozhod s ekleticismem a s historickým akademismem, neschopný dalšího vývoje.
• V cizině dávno uplatněny nové materiály u nás pouze v technických stavbách

Bedřich Ohman

Na příkopech v Praze kavárna Corso (dnes sbořená), hotel Central (dnes divadlo Hybernské)

Antonín Balšánek

Osvald Polívka

Josef Fanta

Budova hlavního nádraží v Praze

Dušan Jurkovič

Osobitá secese, vliv slovanského ducha, lidové tvorby. Pustevny na Radhošt, Janův dům v Luhačovicých, Poválečné hřbitovy na Holiči

Jan Kotěra

Spíše modernistická architektura. Peterkův dům na václavském náměstí, Galerie Mánes a Rodinovo muzeum, Městské muzeum v Hradsi Králové, Národní muzeum v Prostějově

Rondokubismus

České art deco, styl Legiobanky, národní styl, národní dekorativismus, obloučkový kubismus, rondokubismus, třetí kubistický styl je řada pojmů užívaných pro označení vyhraněného stylu architektury a užitého umění existujícího především během první republiky v Československu, které postupně vznikaly během 20. století v pracích historiků umění. V počátcích byl tento svébytný styl naprosto opomíjen. První – negativní – reakce pocházejí od funkcionalistických historiků umění, kteří tímto směrem pohrdali, obdobně jako kubismem. K určité rehabilitaci docházelo od 50. letech. V 90. letech dochází k snaze umístit tento specificky český styl do evropského kontextu art deco.

Praha

• Pavel Janák - Vila v Hodkovičkách (1921-1922)
• Josef Gočár - Legiobanka (1921-1923)
• Pavel Janák - Palác Adria (1923-1924)
• Ladislav Machoň - Vila Josefa a Karla Čapka (1923-1924)

Pardubice

• Pavel Janák,František Kysela - Pardubické krematorium (1921-1923)
• Josef Gočár - Komerční banka (1924-1925)
• Ladislav Machoň - Machoňova pasáž (1924-1925)
• Karel Řepa - Vila Viktora Kříže(1925)

Články

e-ARKCHITEKT, část 1

e-ARKCHITEKT, část 2

Funkcionalismus

Funkcionalismus je architektonický sloh, u nějž forma následuje funkci. Funkcionalistické budovy jsou velice strohé, avšak ne neumělecké. Od konce 20. let do konce 70. let 20. století byl vedoucím architektonickým slohem. Na fukcionalismu byly založeny i pseudoumělecké směry socialistický realismus či rurální funkcionalismus a architektonická stylizace v třetí říši.

Pro funkcionalistickou architekturu jsou typické účelové budovy jednoduchých tvarů. Používají se v ní převážně nové materiály (např. šarlatové cihly, železo nebo beton). Architektura, jak tvrdí Adolf Loos (jeden z předních představitelů funkcionalismu v Českých zemích), nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Obdobně Le Corbusier představil funkcionalismus ve svém díle jako novou formu, která se dokázala oprostit od mnohé okázalosti a kultu strojené estetiky přetrvávající ještě počátkem 20. let 20. století. Přeplácanost a zbytečná komplikovanost byla elegantně nahrazena geometrickou čistotou tvarů. Obdobně jako Adolf Loos označil ornament za zločin, Le Corbusier říká: „dekorace je smyslné a primitivní povahy, stejně jako barva, a hodí se toliko pro nižší třídy, sedláky a divochy.“