FYO
(→Pojmy:) |
(→Veličiny) |
||
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 1 uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
+ | == Teorie == |
||
+ | '''Mechanické vlny''' |
||
+ | * šíří se v látkovém, pružném prostředí (pevné látky, kapaliny, plyny), nešíří se ve vakuu |
||
+ | * vlnové funkce vyhovují Newtonovým zákonům |
||
+ | * dochází k přenosu energie, hybnosti, nedochází k přenosu látky |
||
+ | * příklady: vlny na vodní hladině (voda), zvukové vlny (vzduch), seizmické vlny (hornina) |
||
+ | |||
+ | '''Elektromagnetické vlny''' |
||
+ | * šíří se v látkovém prostředí i ve vakuu |
||
+ | * vlnové funkce vyhovují Maxwellovým rovnicím |
||
+ | * dochází k přenosu energie, hybnosti |
||
+ | * příklady: světlo (viditelné, ultrafialové), rádiové, televizní vlny, mikrovlny, RTG záření, gama záření |
||
+ | * rychlost světla ve vakuu (platí pro všechny elektromagnetické vlny): c = 299792458 m.s-1 |
||
+ | |||
+ | '''Vlny pravděpodobnostní (částicové, de Brogliovy vlny)''' |
||
+ | * hmotné objekty (elektrony, protony, atomy, molekuly atd.) se za určitých okolností projevují jako vlny, interferují |
||
+ | * můžeme jim přiřadit vlnovou délku, frekvenci |
||
+ | * vlnové funkce jsou řešením Schrödingerovy rovnice |
||
+ | * lze pozorovat interferenci částic, difrakci částic atd. |
||
+ | |||
+ | '''Difrakce na obdélníkové štěrbině''' |
||
+ | * Fraunhoferův ohyb na obdélníkové štěrbině. |
||
+ | * Na štěrbinu dopadá rovinná monochromatická vlna vlnové délky <math>\lambda\!</math> |
||
+ | * Podél štěrbiny má dopadající vlna stejnou fázi. Při postupu daným úhlem <math>\beta\!</math> má vlnění vycházející z elementární zóny šířky <math>ds</math> vzhledem k vlnění z krajní zóny (tj. okolí bodu s = 0) dráhový rozdíl <math>s \sin\beta\!</math>, tj. fázový rozdíl <math>\phi=ks \sin\beta\!</math> |
||
+ | * Amplituda světelných kmitů vystupujících ze zóny <math>ds</math> je úměrná velikosti zóny, tj. <math>a \cdot d \cdot s</math>. |
||
+ | |||
+ | '''Difrakce na kruhové štěrbině''' |
||
+ | * TODO |
||
+ | |||
== Pojmy: == |
== Pojmy: == |
||
+ | |||
+ | '''Stojatá vlna''' - <math>u(x,t) = u_m sin(\omega t - kx)</math> |
||
+ | |||
+ | '''Interferometry''' - Optické přístroje, které štěpí vlnu na dvě části. Ty potom procházejí různými drahami a jsou znovu spojeny a detekuje se intenzita vlny vzniklé jejich superpozicí. Děliče světla - polopropustná zrcadla (splitter), zrcadla (mirror). |
||
+ | |||
'''Shnellovi zákony''' |
'''Shnellovi zákony''' |
||
Řádka 20: | Řádka 54: | ||
Obecný vzorec pro výpočet intenzity vyzařování <math>I = \sigma T^4</math> |
Obecný vzorec pro výpočet intenzity vyzařování <math>I = \sigma T^4</math> |
||
− | '''Optické čerpání''' - Přechod elektronového systému na vyšší energetickou hladinu po absorpci fotonu. Využívá se v laserech pro dosažení inverze v obsazení hladin, zdrojem optického záření (fotonů), bývá výbojka či jiný laser. |
+ | '''Permittivity of vacuum''' <math>\epsilon_0 = 8.85\cdot 10^{-12}</math> |
+ | |||
+ | '''Optické čerpání''' - Přechod elektronového systému na vyšší energetickou hladinu po absorpci fotonu. Využívá se v laserech pro dosažení inverze v obsazení hladin, zdrojem optického záření (fotonů), bývá výbojka či jiný laser. |
||
'''Inverze populace''' - Jedná se o takový fyzikální stav kvantové soustavy, při kterém došlo k takovému obsazení energetických hladin částicemi, které neodpovídá rovnovážnému rozdělení tj. kdy jistém kvantovém přechodu populace horní energetické hladiny vyšší než na hladině dolní. |
'''Inverze populace''' - Jedná se o takový fyzikální stav kvantové soustavy, při kterém došlo k takovému obsazení energetických hladin částicemi, které neodpovídá rovnovážnému rozdělení tj. kdy jistém kvantovém přechodu populace horní energetické hladiny vyšší než na hladině dolní. |
||
Řádka 33: | Řádka 67: | ||
'''Metastabilní energetická hladina''' - stav atomu který není možné nazvat stacionarním (stabilním) ale je téměř stacionarní, tedy, že sa k němu blíží. Metastabilní označuje elementy s dlouhou životností. |
'''Metastabilní energetická hladina''' - stav atomu který není možné nazvat stacionarním (stabilním) ale je téměř stacionarní, tedy, že sa k němu blíží. Metastabilní označuje elementy s dlouhou životností. |
||
+ | |||
+ | ==Veličiny== |
||
+ | * Intenzita záření |
||
+ | * Zářivý tok |
||
+ | * Ozáření <math>E_e=d\Phi/dS</math> [W/<math>m^2</math>] |
||
+ | * Intenzita vyzařování <math>M_e=d\Phi/dS</math> [W/<math>m^2</math>] |
||
+ | * Zářivost |
||
+ | * Zář |
||
+ | |||
+ | * Intenzita zvuku - energie, která projde jednotkovou plochou kolmou na směr šíření zvuku za jednotku času |
||
+ | * Hladina intenzity zvuku - <math>L = 10 \cdot \log{I/I_o}</math> |
Aktuální verze z 7. 6. 2011, 10:07
[editovat] Teorie
Mechanické vlny
- šíří se v látkovém, pružném prostředí (pevné látky, kapaliny, plyny), nešíří se ve vakuu
- vlnové funkce vyhovují Newtonovým zákonům
- dochází k přenosu energie, hybnosti, nedochází k přenosu látky
- příklady: vlny na vodní hladině (voda), zvukové vlny (vzduch), seizmické vlny (hornina)
Elektromagnetické vlny
- šíří se v látkovém prostředí i ve vakuu
- vlnové funkce vyhovují Maxwellovým rovnicím
- dochází k přenosu energie, hybnosti
- příklady: světlo (viditelné, ultrafialové), rádiové, televizní vlny, mikrovlny, RTG záření, gama záření
- rychlost světla ve vakuu (platí pro všechny elektromagnetické vlny): c = 299792458 m.s-1
Vlny pravděpodobnostní (částicové, de Brogliovy vlny)
- hmotné objekty (elektrony, protony, atomy, molekuly atd.) se za určitých okolností projevují jako vlny, interferují
- můžeme jim přiřadit vlnovou délku, frekvenci
- vlnové funkce jsou řešením Schrödingerovy rovnice
- lze pozorovat interferenci částic, difrakci částic atd.
Difrakce na obdélníkové štěrbině
- Fraunhoferův ohyb na obdélníkové štěrbině.
- Na štěrbinu dopadá rovinná monochromatická vlna vlnové délky <math>\lambda\!</math>
- Podél štěrbiny má dopadající vlna stejnou fázi. Při postupu daným úhlem <math>\beta\!</math> má vlnění vycházející z elementární zóny šířky <math>ds</math> vzhledem k vlnění z krajní zóny (tj. okolí bodu s = 0) dráhový rozdíl <math>s \sin\beta\!</math>, tj. fázový rozdíl <math>\phi=ks \sin\beta\!</math>
- Amplituda světelných kmitů vystupujících ze zóny <math>ds</math> je úměrná velikosti zóny, tj. <math>a \cdot d \cdot s</math>.
Difrakce na kruhové štěrbině
- TODO
[editovat] Pojmy:
Stojatá vlna - <math>u(x,t) = u_m sin(\omega t - kx)</math>
Interferometry - Optické přístroje, které štěpí vlnu na dvě části. Ty potom procházejí různými drahami a jsou znovu spojeny a detekuje se intenzita vlny vzniklé jejich superpozicí. Děliče světla - polopropustná zrcadla (splitter), zrcadla (mirror).
Shnellovi zákony
- zákon odrazu <math>\alpha_1=\alpha_1'\!</math>
- zákon lomu <math>n_1\sin (\alpha_1)=n_2\sin (\alpha_2)\!</math>
Chromatická disperze - Index lomu záleží na vlnové délce světla. Vzhledem k tomu, že se světlo skládá z různých vlnových délek, lomí se pod různýmí úhly.
Totální reflexe - Jedná se o uplný odraz světla, nedochází k vůbec žádnému lomu světla
Polarizace odrazem - Vychází z Fresnelových vztahů, <math>\alpha_1+\alpha_2 = \frac{\pi}{2}</math>
Brewsterův úhel - pokud světlo dopadá por určitým uhlem, má odražené světlo pouze kolmou složku Wikipedie Brewsterův úhel
- <math>\operatorname{tg}\,\theta_B = n_{12} = \frac{n_2}{n_1}</math>
Stefanův-Boltzmannův zákon - zákon popisuje celkovou intenzitu absolutně černého tělesa.
Stefanova-Boltzmanova konstanta pak má hodnotu <math>5.67 \cdot 10^{-8} W/(m^2 K^4)</math>
Obecný vzorec pro výpočet intenzity vyzařování <math>I = \sigma T^4</math>
Permittivity of vacuum <math>\epsilon_0 = 8.85\cdot 10^{-12}</math>
Optické čerpání - Přechod elektronového systému na vyšší energetickou hladinu po absorpci fotonu. Využívá se v laserech pro dosažení inverze v obsazení hladin, zdrojem optického záření (fotonů), bývá výbojka či jiný laser.
Inverze populace - Jedná se o takový fyzikální stav kvantové soustavy, při kterém došlo k takovému obsazení energetických hladin částicemi, které neodpovídá rovnovážnému rozdělení tj. kdy jistém kvantovém přechodu populace horní energetické hladiny vyšší než na hladině dolní.
Metastabilní stavy - Stavy zkoumaného systému odpovídající lokálnímu minimu termodynamického potenciálu. V tomto stavu, který neodpovídá stavu termodynamické rovnováhy, může systém setrvávat i dlouhou dobu. Příkladem metastabilního stavu látky může být například sklo, podchlazená kapalina.
Stimulovaná emise - Obecně emise koherentního elektromagnetického záření z látky vyvolaná dopadajícím zářením za současného přechodu části kvantové soustavy z excitovaného stavu do stavu základního. Známé je především její využití v laserech k zesilování světla žádaných vlastností.
Spontánní emise je kvantový jev, při kterém dochází k vyzáření fotonu z excitované kvantové soustavy za současného přechodu kvantové soustavy do základního stavu (nebo obecně do stavu s nižší energií). Na rozdíl od případu stimulované emise přechází kvantová soustava z excitovaného do základního stavu samovolně.
Optickým rezonátor - Dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Odrazy záření v rezonátoru se využívají k dosažení inverzní populace.
Metastabilní energetická hladina - stav atomu který není možné nazvat stacionarním (stabilním) ale je téměř stacionarní, tedy, že sa k němu blíží. Metastabilní označuje elementy s dlouhou životností.
[editovat] Veličiny
- Intenzita záření
- Zářivý tok
- Ozáření <math>E_e=d\Phi/dS</math> [W/<math>m^2</math>]
- Intenzita vyzařování <math>M_e=d\Phi/dS</math> [W/<math>m^2</math>]
- Zářivost
- Zář
- Intenzita zvuku - energie, která projde jednotkovou plochou kolmou na směr šíření zvuku za jednotku času
- Hladina intenzity zvuku - <math>L = 10 \cdot \log{I/I_o}</math>