9. Web a multimedia

Aktuální verze z 20. 5. 2010, 22:11

[editovat] Rozdíl mezi tištěnými a elektronickými médii (zejména z hlediska grafického designu):

[editovat] Typografie:

Tištěná média mohou lépe spolupracovat s typografií. Je zde větší profesionalita práce s informacemi a schopnost vytvářet přidanou hodnotu. ( Tou se může stát např. snaha novinářů o roztřídění obsahu zpráv. Koncepce novin, která si zakládá na struktuře, typografii a správném použití obrázků a fotografií, může být čitelnější naž na internetu, kde dochází k odkazování na další a další zdroje. Novináři seriózních novin nabízejí čtenářům již zpracované zprávy v dobré vizuální podobě a dají tak najevo důležitost informace tím, jaký jí dají titulek, kde ji umístí na stránce, zda ji spojí s delším autorským komentářem, který by na počítačové obrazovce unavil, apod. ).

V elektronických médiích se s typografií pracuje hůře, hlavně z hlediska webových písem, která jsou jasně definována a ne vždy se mohou hodit do celkového layoutu stránky. A pak je tu ještě problém „jednolitosti“ internetových článků a textů, které nemohou konkurovat grafické podobě novin. Internetové noviny jsou však zase specifické různými interaktivními prvky, pomocí kterých se může čtenář dostat k žádaným informacím.

[editovat] Haptika:

Významným rozdílem mezi tištěnými a elektronickými médii je skutečnost, že se pouze tištěné lidé mohou dotknout. Pro některé čtenáře je tato skutečnost velmi důležitá, jde o emociální vnímání novin.

[editovat] Barevný model:

CMYK se využívá jako dominantní model v tiskárnách. Překrýváním čtyř základních barev Cyan, Magenta, Yellow, blacK vytváří všechny odstíny a barvy na tiskovinách. K tištění médií se používají i přímé barvy ( označení pro barvu, která se tiskne jedinou barvou – např. Panatone- která má přesně požadovaný odstín ).

Elektronická média používají barevný model RGB ( neboli červená-zelená-modrá ). Jedná se o aditivní způsob míchání barev používaný ve všech monitorech a projektorech (jde o míchání vyzařovaného světla), tudíž nepotřebuje vnější světlo ( monitor zobrazuje i v naprosté tmě ) na rozdíl např. od CMYK modelu.

[editovat] Hypertext:

Podstatou hypertextu je, že na rozdíl od tištěných médií zde neexistuje nadřazený text, kterému by byly všechny ostatní texty podřazeny ( jak je tomu např. v novinách, knihách apod. ). Způsob nakládání s informacemi, řazení stránek a odkazů zcela závisí na čtenáři, který se tímto řadí do role autora. Může se i vyjadřovat k psaným informacím a dodávat odkazy, čímž se stává spoluautorem. Ztrácí však kontrolu nad svými příspěvky, jelikož se texty stávají útržkovými, nezávislými a samostatnými. Hypertext tak maže hranici mezi tím, co je uvnitř a vně textu. Nejznámějším hypertextovým systémem je World Wide Web.

[editovat] Pravidla dobrého webu (obsah / forma / technologie / marketing):

[editovat] Hlavními stavebními prvky každého webu je design stránek a textová část.

Obsah stránky je pro uživatele to nejdůležitější, co na stránce nalezne. Proto by měl být kvalitní, srozumitelný a dobře strukturovaný. Obsah webových stránek by měl být dostatečně čitelný a kvalitní. Hned na úvodní stránce by mělo být zřejmé, o čem celý web pojednává. Stránka má být přehledná a rozhodně ne přeplněná. Velmi důležitá je i forma informací webové stránky. Velice záleží i na konkrétní podobě textů, jejich strukturovanosti a celkovém přizpůsobení pro internet. Lidé na internetu totiž skoro nečtou, stránky pouze skenují. Jde o naprosto odlišný způsob vyhledávání informací než u tištěných materiálů. Svůj význam má i dobrá znalost lingvistiky, i ta se podílí na budování návštěvníkova názoru. Koupili byste si něco od prodavače, který neumí větnou shodu? Podobně působí také často podceňovaná typografie. Autoři stránek jsou podněcováni k používání moderních technologií, stále ale jejich stránky musí být plně použitelné i bez nich. Vhledem k faktu, že nové webové technologie mají potenciál nekontrolovaně se rozvíjet, je potřeba dodržovat určité standardní postupy, kterým by se měli přizpůsobit vývojáři webových prohlížečů i webových stránek. Právě z tohoto důvodu vzniklo mezinárodní konsorcium W3C, jehož členové společně s veřejností vyvíjí webové standardy pro World Wide Web. Každý moderní web by měl tyto standardy bezpodmínečně dodržovat, jedině tak si může zajistit přístupnost ze všech webových prohlížečů včetně nastupujících mobilních verzí. Velká část internetových projektů selhává proto, že nemá dobře zvládnutý internetový marketing. Přitom právě internet nabízí interaktivitu a možnost oslovit zákazníka více cestami - pomocí grafiky, videa, zvuku i textu. Díky tomu můžete propagovat své výrobky dříve nedostupnými způsoby. Cílem využití internetového marketingu však může být také budování značky nebo zviditelnění webových stránek.

[editovat] Kontrast a přístupnost (asistenční technologie):

Kontrast barev je jen jednou z podmínek přístupného webu. Barva popředí a pozadí musí být dostatečně kontrastní, aby byl obsah čitelný i pro osoby se zrakovým postižením nebo při zobrazení na displejích s jinou barevnou škálou. Kontrast webové stránky se dá spočítat na volně dostupných internetových analyzérech. Dobrý web by měl být přístupný všem skupinám návštěvníků bez rozdílu, tedy zdravým i hendikepovaným. Skupiny odborníků vytvořili na tuto problematiku sadu srozumitelných pravidel, jejichž dodržování by mělo zajistit dostatečnou přístupnost webu. Handikepovaní používají ke čtení webu asistenční technologie:

[editovat] Obrazové čtečky

"Text-to-speech" technologie dovoluje uživatelům se zhoršeným zrakem nechat si předčítat obsah stránek počítačem. Tato technologie spoléhá na správnou syntaxi a strukturu HTML kódu. Při tvorbě přístupných stránek je tedy potřeba dávat pozor na to, jak je řešená navigace, layout a obsah. Vše musí být navrženo tak, aby čtečka četla navigaci a obsah postupně za sebou a smysluplně. Dalším požadavkem je efektivita, kdy uživatel nechce poslouchat celý obsah jen proto, aby se dostal na cílovou informaci na konci stránky.

[editovat] Lupy

Uživatelům se špatným zrakem umožňují softwareové lupy zvětšit obsah částí obrazovky. Protože se lupy spoléhají na pozici myši, efekty, které mění pohyb kurzoru/myši mohou s touto technologií kolidovat.

[editovat] Software pro rozpoznávání hlasu

Tento software využívá hlasovou nápovědu pro navigaci na webu. Většina podobných aplikací funguje tak, že "zabalí" klávesové příkazy do hlasové nápovědy.

[editovat] Alternativní ovládací zařízení

Alternativní ovládací zařízení, jako je například klávesnice nebo nástroje pro ovládání hlasem, vyžadují podobné požadavky, jako obrazové čtečky. Je třeba zvažovaná zařízení důkladně otestovat v nejrůznějších situacích, zejména pak v bodech vyžadujících interaktivitu s uživatelem.

[editovat] Použitelnost:

Použitelnost webu (web usability) je souborem mnoha pravidel zlepšujících interakci návštěvníka s webovou stránkou. Zvyšuje srozumitelnost a přehlednost webu. Použitelnost webu také zaručuje, že se na něm návštěvník snadno orientuje, že se dokáže rychle dostat k požadovaným informacím a plnit na webu i své další cíle (např. registrace, objednávka…). Použitelnost webu se též snaží předcházet problémům, které při tomto procesu obvykle vznikají. A nakonec, webová použitelnost klade důraz i na příjemný uživatelský prožitek.

[editovat] CMS - systémy pro správu obsahu

[editovat] CMS systém

V překladu Content Management Systém - je systém pro správu obsahu webové prezentace a slouží k snadné aktualizaci vlastních webových stránek. Díky němu může uživatel jednoduše a rychle měnit obsah webové stránky a udržovat ji aktuální bez odborných technických znalostí. Dobrý a jednoduchý CMS systém je intuitivní a pro běžného uživatele by neměl být nijak náročný. Většina CMS systémů podporuje tyto funkce:

• vytváření webových stránek
• vytváření položek menu
• jednoduchá správa obsahu stránek (texty, obrázky..) bez znalostí programovaní
• editace textů
• WYSIWYG textový editor (What You See Is What You Get)
• import a následná prezentace textového a multimediálního materiálu (obrázky, videa, animace...)
• registrace a administrace uživatelů
• přidělení přístupu a „práv uživatelům prostřednictvím hesla "
• e-mailová anebo jiná notifikace vybraných uživatelů v případě změny obsahu
• oddělení obsahu od formy – mnohé CMS systémy mají například předdefinované styly
• písma (velikost, typ písma, barva), takže když přidáte text na stránku, tak se automaticky zobrazí v daném stylu

Z hlediska grafického designu jsou dnes CMS systémy již tak vyspělé, že dobrý grafik dokáže vytvořit velice atraktivní stránky.

[editovat] Elektronické prezentace a animace (scénář, layout):

Elektronické prezentace mají oproti tišteným mnohé výhody. Jednou z nich je i použití multimediálních prvků. Prezentaci mužeme oživit zvukem, animacemi, videosekvencemi a případně i dalšími efekty. Tak jako u ostatních prvků, i zde platí, že použité prvky by měly sloužit svému účelu a být v souladu s prezentací jako celkem.

Důležité je stanovit si scénář, podle kterého budu prezentaci sestavovat. Nejprve je třeba stanovit si, jaký je účel prezentace a jakého cíle chceme dosáhnout. Podle cíle zvolíme buď prezentaci na webu, nebo pomocí prezentačního programu.

Prezentace musí být přizpůsobena publiku ve všech důležitých faktorech. Webová stránka by měla splňovat zásady přístupnosti a použitelnosti. U elektronických prezentací jsou důležité podmínky v místě předvádění prezentace – dostupné technické vybavení, osvětlení, vzdálenost publika i čas vyhrazený pro prezentaci.

Důležitým krokem je vytvoření samotného informačního obsahu. Po vytvoření obsahu následuje návrh grafické úpravy. Dobrý layout je základem použitelnosti každé elektronické prezentace. Přitom navrhnout layout není nic jednoduchého, zejména u větších webů. Z jedné strany vás omezují pravidla informační architektury, z druhé strany volání grafika po kreativitě vzhledu webu, třetí stranou omezující vytvářený layout je použitelnost – s některými prvky by se na stránce nemělo příliš hýbat, uživatelé jsou zvyklí na jejich přibližné umístění (např. logo v levém horním rohu) a layout, který tato očekávání naruší, nebude zřejmě patřit k úspěšným.