1. Starověké umění, antická kultura
Z Varhoo
(Rozdíly mezi verzemi)
(→BABYLONSKÉ OBDOBÍ 1900 - 1600 př. n. l.) |
|||
| (Není zobrazeno 82 mezilehlých verzí od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | ==Starověké umění== |
+ | ==UMĚNÍ MEZOPOTÁMIE V DOBĚ SUMERSKÉ, AKKADSKÉ A BABYLONSKÉ== |
| − | *historické civilizace od dob vzniku písma - kolem 3000 př. n. l. u Sumerů v oblasti Mezopotámie, kde se kultura začala rozvíjet až po poslední době ledové, vznik nové krajiny, četné naplaveniny, bohatá, úrodná půda |
+ | ===Vznik=== |
| − | *její osídlení však vyžadovalo již dobře organizovanou společnost, vybudování zavlažovacích systémů, které vodu odvedou v době záplav a umožní ji využít později v době sucha |
+ | *Historické civilizace od dob vzniku písma -''' kolem 3000 př. n. l.''' |
| − | *sem expandovala kultura na monoxilonech ze Středomoří |
+ | *v oblasti Mezopotámie, kde se kultura začala rozvíjet až po poslední době ledové, vznik nové krajiny, '''četné naplaveniny, bohatá, úrodná půda'''. |
| − | * kultura Chasúnská (chasúnská keramika), od ní se později odštěpila Samarská |
+ | *Její osídlení však vyžadovalo již dobře organizovanou společnost, vybudování''' zavlažovacích systémů''', které vodu odvedou v době záplav a umožní ji využít později v době sucha. |
| − | * později vystřídána Chaláfskou 5 500 až 4 000 let př. n. l. - vyspělá, bohatě zdobená keramika - kombinace florálních vzorů a geometrie, schématické figury, pohlavní znaky |
+ | *Sem expandovala kultura na monoxilonech ze Středomoří. |
| + | *Kultura Chasúnská (chasúnská keramika), od ní se později odštěpila Samarská. Později vystřídána Chaláfskou 5 500 až 4 000 let př. n. l. - vyspělá, bohatě zdobená keramika - kombinace florálních vzorů a geometrie, schématické figury, pohlavní znaky |
||
| + | *'''Mezopotámie''' - mezi řekami '''Eufrat''' a '''Tigris''', dnešní Irák, Turecko, Sýrie, Írán, tehdy řeky vtékaly do moře samostatně, dnes se stékají. |
||
| + | *Aluviální plošina - plošina naplavenin. |
||
| + | *Kvůli přísunu vláhy závislí na tocích. |
||
| + | *Výraznější, organizovaná kultura OBEJDSKÁ (EL OBEJD), obydleli Mezopotámii 5 000 až 3 500 let př. n. l. Zkulturnili ji, udělali z bažin úrodnou půdu. '''Systémy odvodňovacích a zavlažovacích kanálů'''. |
||
| + | *Vytvořen systém, kdy do chrámu byly odváděny naturální daně ze zemědělství. Půda patřila chrámu = '''chrámové hospodářství'''. Ty se pak přerozdělily i mezi ty, kteří se na zemědělství nepodíleli, zajištění potravy, správce = ÉN či ÉNGI - pán, kněz, pověřený. |
||
| + | *Formálním vlastnictvím všeho byl bůh, palácové vlastnictví - král, občinové hospodářství - vesnice, osobní vlastnictví. |
||
| − | ---- |
+ | ===Sploečnost=== |
| + | *Vznikaĺy města, městské státy, |
||
| + | **'''UR''' a '''URUK''' (měly dominantní postavení mnohem dříve než některá sídliště mimo Mezopotámii - Jericho, Çatal Hüyük). |
||
| + | **'''LAGAŠ''' |
||
| + | **'''SIPPAR''' |
||
| + | **'''NIPPUR''' |
||
| + | **''' KIŠ''' (Sumerové se tradičně zvali vládci Kiše, ač tam nesídlili) |
||
| + | **'''ERIDU''' |
||
| − | ==Umění mezopotámie v době sumerské akkadské a babylonsé== |
+ | *Bohové sídlili na vrcholku '''zikuratu'''. |
| + | *Nejstarší chrám boha nebes Ana a chrám Eanna, kde lidé uctívali Innanu, později známou pod jménem Ištar. |
||
| + | *Nejhlavnější trojice bohů: AN - bůh nebe a otec dalších božstev, jeho syn ENLIL - bůh ovzduší, ENKI (EA) - bůh a pán země. |
||
| − | * Mezopotámie - mezi řekami Eufrat a Tigris, dnešní Irák, Turecko, Sýrie, Írán, tehdy řeky vtékaly do moře samostatně, dnes se stékají |
+ | ===Architektura=== |
| − | * aluviální plošina - plošina naplavenin, přísunem vláhy závislí na tocích |
+ | *Díky nedostatku kamene v mezopotámii vznikla '''cihlová architektura — pokrytá barvou'''. |
| − | * výraznější, organizovaná kultura OBEJDSKÁ (EL OBEJD), obydleli Mezopotámii 5 000 až 3 500 let př. n. l. |
+ | *Glazura usilovala o dojem jednolitosti, jakoby zhotovena ze souvislé hmoty. |
| − | * zkulturnili ji, udělali z bažin úrodnou půdu (systémy odvodňovacích a zavlažovacích kanálů) |
+ | *Barevná dekorace - '''pestré geometrické dekory'''. |
| − | * též vytvořen systém, kdy do chrámu byly odváděny naturální daně ze zemědělství (půda patřila chrámu) = chrámové hospodářství, ty se pak přerozdělily i mezi ty, kteří se na zemědělství nepodíleli, zajištění potravy, správce = ÉN či ÉNGI - pán, kněz, pověřený |
+ | *Sloupy, omítnuty, barevně (červená, černá a bílá) vyzdobeno - pozdější Sumerské chrámy tuto barevnost zachovávají. |
| − | * formálním vlastnictvím všeho byl bůh, palácové vlastnictví - král, občinové hospodářství - vesnice, osobní vlastnictví - je tu! |
+ | [[Soubor:zikurat.jpg|thumb|left|300px|Zikurat]] |
| − | * sošky - schematické, někdy polychromované |
+ | <br clear="all" /> |
| − | * města, městské státy, Ur a Uruk měly dominantní postavení (mnohem dříve některá sídliště mimo Mezopotámii - Jericho, Çatal Hüyük) |
||
| − | LAGAŠ, SIPPAR, NIPPUR, KIŠ (Sumerové se tradičně zvali vládci Kiše, ač tam nesídlili), ERIDU |
||
| − | URUK (dnes Varka) |
||
| − | * ve 4. tisíciletí nejdůležitější město Mezopotámie |
||
| − | * nejstarší chrám boha nebes Ana a chrám Eanna, kde lidé uctívali Innanu, později známou pod jménem Ištar |
||
| − | * nejhlavnější trojice bohů: AN - bůh nebe a otec dalších božstev, jeho syn ENLIL - bůh ovzduší, ENKI (EA) - bůh a pán země |
||
| − | * bohové sídlili na vrcholku zikuratu |
||
| − | * sloupy, omítnuto, barevně (červená, černá a bílá) vyzdobeno - pozdější Sumerské chrámy tuto barevnost zachovávají, přejali část kultury, - nejstarší ženská maska z Uruku, též - Dáma z Varky - z alabastru, má nasazenou dřevěnou paruku, oči vykládané drahokamy, hlava v životní velikosti |
||
| − | * kamenné nádoby, vykládané jinými materiály, sošky - polychromované, mužské - rituální vous – umělý, jen na slavnosti |
||
| − | * alabastrová váza z Uruku - král předává dary bohyni Innaně (Ištar) |
||
| − | * další božská trojice: INNANA (Ištar) = plodivá síla, láska, válka; ŠAMAŠ = slunce; SÍN = měsíc |
||
| − | UR (nejstarší) - sídliště tel, více vrstev, zikurat |
||
| − | * architektura - pálené i nepálené cihly, omítka, barevná dekorace - pestré geometrické dekory |
||
| − | * soška ženy s ptačí hlavou 4000 př. n. l. |
||
| − | * vykopávky v URU: 10 sídlištních vrstev, starší vrstvy: obejdská - ZIKURAT - věže nebe, monumentální chrám na plošině 35m, předpoklad organizace, urbanismu, mladší vrstvy - sumerská a další |
||
| − | SUMEROVÉ: znalost obejdské kultury máme zprostředkovanou až Sumery, kteří je vystřídali, vytlačili či asimilovali (?) (info ze Starého zákona) |
||
| − | * Sumerové přišli neznámo odkud a přesně kdy, ale 3 500-3 000 jsou Sumerové již dominantní, jejich jazyk má některé vazby jako jazyky ugro-finské, ale i semitské |
||
| − | * snad byli původně pastevci, kteří přešli k trvalému způsobu života |
||
| − | * písmo, jeho počátky zde u Sumerů - 3 200 př. n. l. |
||
| − | * začínalo ve formě piktogramů, které vyjadřovaly celá slova; záhy se proměnily v regulérní písmo - vzala se z nich první souhláska = slabikové písmo - až do fénické abecedy (písmenková) |
||
| − | * nejdříve se psalo shora dolů, pak z leva doprava - tím se otočily ty znaky |
||
| − | * písmo vzniklo z důvodů hospodářství - účty, vést dobře úřad |
||
| − | * nejdostupnější materiál = bahno - psalo se do hliněných destiček - nepraktičtější bylo rozložit znaky na klíny - klínové písmo |
||
| − | * materiál - hliněné destičky, rákosové rydlo na otisky, desky vypálené i nevypálené, dle důležitosti a charakteru záznamu |
||
| − | * reformy písma organizovány chrámem - jednota! |
||
| − | * též hliněné obálky - sloužili také jako pečetě |
||
| − | * s vývojem písma se mění dějinné období ze starého archeologického na nové - literární viz McLuhan, Flusser |
||
| − | 3 000 - 2 750 př. n. l. přechodné období PROTODYNASTICKÉ |
||
| − | 2 750 - 2 350 př. n. l. RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ - zlatý věk sumerské kultury, nikdy však nevytvořili jednotný stát, vždy žili na základě měst - Uruk, Ur, Lagaš, Larsai, nejjižnější Nippur |
||
| − | * jednotící = jazyk, náboženství, způsob života |
||
| − | * hliněný model ovčích jater - věštění; magie |
||
| − | * textilie - známi lněné i bavlněné látky |
||
| − | * vyspělá zemědělská kultura |
||
| − | * v chrámu Ter-Chaláf - figurky prosebníků asi 50cm, věnovány božstvu, po určité době pohřbeny, keramické + asfalt, či textilní materiál |
||
| − | * vázy z jednoho kusu kamene, bohatě figurálně zdobené - lvi loví divoké býky - symbol královské moci, vysoká plasticita reliéfu |
||
| − | * chrám na vyvýšeném chrámovém okrsku ztrácí původní charakter veřejného prostoru - ústředí chrámu vyhrazeno bohu - kněžím, vnější prostor - dvůr je vyhrazen lidem |
||
| − | * DUALITA MOCI: Bůh EN - kněžstvo a král LUGAL - palác |
||
| − | * palác - sloupy pro podpěru, pilastry pro estetické členění, královský palác, zdobený barevnými freskami - místo správy, shromaždiště armády |
||
| − | * panovník - rituální vous!, vousy = znak moci |
||
| − | * četné ploché kamenné reliéfy - popis hmotné kultury, znalost sumerského válečného vozu, kolo! |
||
| − | * královské pohřebiště v Uru, panovník + další lid, který byl obětován - jed, byla to čest provázet panovníka i na onom světě, nálezy vojenské zbroje - zlacená přilba, náhrdelníky, záušnice, dýky, hudební nástroje - lyry; zde pohřbena královna Šubad – čelenka ze zlatých listů; plastika Kozel v křoví: na soklu kozel na dvou nohách drží strom života |
||
| − | * Urská standarta |
||
| − | mírová strana, válečná strana - „kreslený film“ |
||
| − | ozvučná deska hudebního nástroje (neví se jakého) |
||
| − | dva pásy vykládaných postav - výjev ze života, nahoře panovník, zajatí nepřátelé, průvod |
||
| − | intarzie - dovoz a užívání jantaru, jako pojivo používán asfalt, mozaika ze slonoviny |
||
| − | * sumerské loďkovité náušnice se dostaly až do pravěkého prostředí Evropy |
||
| − | * vykládaná hrací deska, hry |
||
| − | * Gilgameš - bájný král Uruku - přemohl dva býky u Uruku, mezopotamský epos - věčná otázka nesmrtelnosti |
||
| − | * pokles Sumerů, vystřídali je Akadové, kteří vytvořili říši severněji - severní Irák |
||
| − | období AKADSKÉ ŘÍŠE - 200 let po Sumerech, asi 2 300 - 2 100 |
||
| − | * vládce Sargon I Akadský (odhozené dítě vychované v král paláci) |
||
| − | * schopný panovník, vládl 60 let, sjednotil Sumer a okolní země |
||
| − | * umění - stély: Stély Sargonovy, Náramsínova stéla, Náram Sín se prohlásil za boha, král Sumeru i Akadu: vládce čtyř světových stran |
||
| − | * říše se oslabila a nakonec ji dobyli nájezdníci, draci z hor - Gutejci vyplenili říši a hlavní město - to se dodneška nenašlo - Akad |
||
| − | * některá města získala autonomii - LAGAŠ - jeho král Gudea, říkal se ensi = správce, zakladatel chrámů, obnovovatel měst, zobrazen jako architekt; přes 30 jeho portrétů |
||
| − | * Lagaš ustoupil a přišla TŘETÍ DYNASTIE URSKÁ - 2120 - 2000 = sumerská renesance |
||
| − | * sjednotila celý Sumer a téměř obnovila Sargonovu říši, budují se chrámy |
||
| − | * panovník Ur-Nammu - obnovitel; Ur - Nammova stéla - přebírá zákoník od boha měsíce |
||
| − | BABYLONSKÉ OBDOBÍ 1900 - 1600 př. n. l., pak novoasyrské, pak novobabylonské kolem 600 př. n. l. |
||
| − | * CHAMURAPI - vládce Babylonu, 1792 - 1750 př. n. l.; člověk trpělivý, ctižádostivý, opatrný, rozhodný - zákoník |
||
| − | * stéla Chamurapiho zákoníku - sbírka vzorových rozsudků, podle pravidla oko za oko… |
||
| − | BABYLON - hradby - odkryl Koldway – německý archeolog |
||
| − | # zikurat - zikuraty = jedny z nejtypičtějších staveb, skládaly se z řady navršených plošin, na jejichž vrcholku se nacházel chrám; obdélníkový půdorys a tři schodiště, uspořádaná do pravého úhlu, která vedla k nejvyššímu chrámu |
||
| − | - Babylonská věž - 30m - dům základů nebes a země - zikurat; pojící materiál - asfalt |
||
| − | # městská třída - procesní cesta |
||
| − | - do města se vstupovalo devíti branami; vstup do paláce - Ištařina brána 6. - 7. - století př. n. l. (Ištar - bohyně lásky a plodnosti) |
||
| − | # palác |
||
| − | - babylónské visuté zahrady - které Řekové považovali za jeden ze sedmi divů světa - součástí paláce |
||
| + | ===Umění=== |
||
| + | *Přejali část kultury. |
||
| + | *Nejstarší ženská maska z Uruku, též - Dáma z Varky - z alabastru, má nasazenou dřevěnou paruku, oči vykládané drahokamy, hlava v životní velikosti. |
||
| + | *Kamenné nádoby, vykládané jinými materiály. |
||
| + | *Alabastrová váza z Uruku - král předává dary bohyni Innaně (Ištar). |
||
| + | *Sošky - polychromované, mužské - rituální vous – umělý, jen na slavnosti. |
||
| + | *Další božská trojice: INNANA (Ištar) = plodivá síla, láska, válka; ŠAMAŠ = slunce; SÍN = měsíc. Soška ženy s ptačí hlavou 4000 př. n. l. Sošky - schematické,někdy polychromované. |
||
| − | ---- |
+ | [[Soubor:sosky.jpg|thumb|left|400px|Alabastrové sošky]] |
| + | <br clear="all" /> |
||
| + | |||
| + | ===SUMERSKÁ ŘÍŠE:=== |
||
| + | *Sumerové přišli neznámo odkud a nevíme přesně kdy, ale '''3 500-3 000''' jsou Sumerové již '''dominantní'''. |
||
| + | *Jejich jazyk má některé vazby jako jazyky ugro-finské, ale i semitské. |
||
| + | *Snad byli původně pastevci, kteří přešli k trvalému způsobu života. |
||
| + | *Sumerskou říši vystřídali Akadové, kteří vytvořili říši severněji - severní Irák |
||
| + | |||
| + | *3 000 - 2 750 př. n. l. přechodné období PROTODYNASTICKÉ |
||
| + | *2 750 - 2 350 př. n. l. RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ - zlatý věk sumerské kultury, nikdy však nevytvořili jednotný stát, vždy žili na základě měst - Uruk, Ur, Lagaš, Larsai, nejjižnější Nippur |
||
| + | |||
| + | ====Společnost==== |
||
| + | *Vyspělá zemědělská kultura. |
||
| + | *Panuje zde '''Dualita moci'''. Bůh EN - kněžstvo a král. Panovník - rituální vous!. |
||
| + | *Vousy byly znak moci. |
||
| + | *'''Epos o Gilgamešovi''' epos řešící věčnou otázku nesmrtelnosti.'''Gilgameš''' byl bájný král přemohl dva býky u Uruku. |
||
| + | * Sumerové jsou jednotí díky jazyku, náboženství a způsobu života. |
||
| + | |||
| + | ====Písmo ==== |
||
| + | *Písmo má počátky zde u Sumerů - 3 200 př. n. l. Začínalo ve formě '''piktogramů''', které vyjadřovaly celá slova. |
||
| + | *Záhy se proměnily v regulérní písmo. Vzala se z nich první souhláska = '''slabikové písmo''', až do''' fénické abecedy''' (písmenková). |
||
| + | *Nejdříve se psalo shora dolů, pak zleva doprava - tím se otočily i znaky. |
||
| + | *Písmo vzniklo z důvodů hospodářství (účty, vést dobře úřad). |
||
| + | *Nejdostupnější materiál bylo bahno. Psalo se do''' hliněných destiček'''. Nepraktičtější bylo rozložit znaky na klíny. Z toho se vyvinulo ''' klínové písmo'''. *Materiál používali hliněné destičky,''' rákosové rydlo''' na otisky. Desky byly vypálené i nevypálené, dle důležitosti a charakteru záznamu. |
||
| + | *Reformy písma organizoval chrám a proto byly jednotné. |
||
| + | *Hliněné obálky sloužili také jako pečetě. |
||
| + | *S vývojem písma se mění dějinné období ze starého archeologického na nové. |
||
| + | |||
| + | ====Architektura==== |
||
| + | *Chrám na vyvýšeném chrámovém okrsku ztrácí původní charakter veřejného prostoru - ústředí chrámu vyhrazeno bohu - kněžím. |
||
| + | *Vnější prostor - dvůr je vyhrazen lidem |
||
| + | *'''LUGAL''' - palác.V paláci jsou sloupy pro podpěru, pilastry pro estetické členění, královský palác, zdobený barevnými freskami - místo správy, shromaždiště armády. |
||
| + | |||
| + | ====Umění==== |
||
| + | *Textilie - známi lněné i bavlněné látky. |
||
| + | *V chrámu Ter-Chaláf - figurky prosebníků asi 50cm, věnovány božstvu, po určité době pohřbeny, keramické + asfalt, či textilní materiál. |
||
| + | *Vázy z jednoho kusu kamene, bohatě figurálně zdobené -''' lvi loví divoké býky''' - symbol královské moci. |
||
| + | *Vysoká plasticita reliéfu. |
||
| + | *Četné ploché '''kamenné reliéfy''' - popis hmotné kultury, znalost sumerského válečného vozu, kolo. |
||
| + | * Královské pohřebiště v Uru, panovník + další lid, který byl obětován - byla to čest provázet panovníka i na onom světě. Nálezy vojenské zbroje - zlacená přilba, náhrdelníky, záušnice, dýky, hudební nástroje - lyry. Byla zde pohřbena královna Šubad – čelenka ze zlatých listů. |
||
| + | *Plastika '''Kozel v křoví''': na soklu kozel na dvou nohách drží strom života. |
||
| + | *Intarzie - dovoz a užívání jantaru. Jako pojivo používán asfalt, mozaika ze slonoviny. |
||
| + | *Sumerské loďkovité náušnice se dostaly až do pravěkého prostředí Evropy. |
||
| + | *'''Urská standarta''' - tři pásy vykládaných postav - výjev ze života, nahoře panovník, zajatí nepřátelé, průvod |
||
| + | |||
| + | [[Soubor:urska_standarta.jpg|thumb|left|500px|Urská standarta]] |
||
| + | <br clear="all" /> |
||
| + | |||
| + | ===AKADSKÁ ŘÍŠE=== |
||
| + | *Doba 200 let po Sumerech, asi 2 300 - 2 100. |
||
| + | *Vládce Sargon I Akadský (odhozené dítě vychované v král paláci). Schopný panovník, vládl 60 let, sjednotil Sumer a okolní země. |
||
| + | *Říše se oslabila a nakonec ji dobyli nájezdníci, draci z hor - Gutejci vyplenili říši a hlavní město Akkad se dodneška nenašlo. |
||
| + | *Některá města získala autonomii - LAGAŠ - jeho král Gudea, říkal se ensi = správce, zakladatel chrámů, obnovovatel měst, zobrazen jako architekt. Našlo se přes 30 jeho portrétů. |
||
| + | *Lagaš ustoupil a přišla TŘETÍ DYNASTIE URSKÁ - 2120 - 2000 = sumerská renesance. Sjednotila celý Sumer a téměř obnovila Sargonovu říši, budují se chrámy. |
||
| + | |||
| + | ====umění==== |
||
| + | *Stély Sargonovy |
||
| + | *Náramsínova stéla, Náram Sín se prohlásil za boha, král Sumeru i Akadu. Vládce čtyř světových stran. |
||
| + | Ur - Nammova stéla - přebírá zákoník od boha. Panovník Ur-Nammu - obnovitel |
||
| + | |||
| + | [[Soubor:naramsinova_stela.jpg|thumb|left|200px|Náramsinova stéla]] |
||
| + | <br clear="all" /> |
||
| + | |||
| + | ===BABYLONSKÉ OBDOBÍ 1900 - 1600 př. n. l. === |
||
| + | *Později novoasyrské, poto, novobabylonské kolem 600 př. n. l. |
||
| + | *CHAMURAPI - vládce Babylonu, 1792 - 1750 př. n. l.; člověk trpělivý, ctižádostivý, opatrný, rozhodný - zákoník |
||
| + | * stéla '''Chamurapiho zákoníku''' - sbírka vzorových rozsudků, podle pravidla oko za oko |
||
| + | * '''BABYLON''' - hradby - odkryl Koldway – německý archeolog. |
||
| + | *''' Zikurat''' - zikuraty = jedny z nejtypičtějších staveb, skládaly se z řady navršených plošin, na jejichž vrcholku se nacházel chrám; obdélníkový půdorys a tři schodiště, uspořádaná do pravého úhlu, která vedla k nejvyššímu chrámu |
||
| + | *''' Babylonská věž''' - 30m - dům základů nebes a země - zikurat; pojící materiál - asfalt |
||
| + | * městská třída - procesní cesta |
||
| + | * do města se vstupovalo devíti branami; vstup do paláce - Ištařina brána 6. - 7. - století př. n. l. (Ištar - bohyně lásky a plodnosti) |
||
| + | * Babylónské visuté zahrady - které Řekové považovali za jeden ze sedmi divů světa - součástí paláce |
||
| + | |||
| + | <gallery widths="200px" heights="200px" perrow="2"> |
||
| + | |||
| + | Soubor:istarina_brana01.jpg|[[Ištařina brána ]] |
||
| + | Soubor:istarina_brana02.jpg|[[Ištařina brána v Berlínském muzeu]] |
||
| + | <br clear="all" /> |
||
| + | </gallery> |
||
==UMĚNÍ EGYPTA (STARÁ, STŘEDNÍ A NOVÁ ŘÍŠE)== |
==UMĚNÍ EGYPTA (STARÁ, STŘEDNÍ A NOVÁ ŘÍŠE)== |
||
Aktuální verze z 20. 5. 2010, 22:55
Obsah |
[editovat] UMĚNÍ MEZOPOTÁMIE V DOBĚ SUMERSKÉ, AKKADSKÉ A BABYLONSKÉ
[editovat] Vznik
- Historické civilizace od dob vzniku písma - kolem 3000 př. n. l.
- v oblasti Mezopotámie, kde se kultura začala rozvíjet až po poslední době ledové, vznik nové krajiny, četné naplaveniny, bohatá, úrodná půda.
- Její osídlení však vyžadovalo již dobře organizovanou společnost, vybudování zavlažovacích systémů, které vodu odvedou v době záplav a umožní ji využít později v době sucha.
- Sem expandovala kultura na monoxilonech ze Středomoří.
- Kultura Chasúnská (chasúnská keramika), od ní se později odštěpila Samarská. Později vystřídána Chaláfskou 5 500 až 4 000 let př. n. l. - vyspělá, bohatě zdobená keramika - kombinace florálních vzorů a geometrie, schématické figury, pohlavní znaky
- Mezopotámie - mezi řekami Eufrat a Tigris, dnešní Irák, Turecko, Sýrie, Írán, tehdy řeky vtékaly do moře samostatně, dnes se stékají.
- Aluviální plošina - plošina naplavenin.
- Kvůli přísunu vláhy závislí na tocích.
- Výraznější, organizovaná kultura OBEJDSKÁ (EL OBEJD), obydleli Mezopotámii 5 000 až 3 500 let př. n. l. Zkulturnili ji, udělali z bažin úrodnou půdu. Systémy odvodňovacích a zavlažovacích kanálů.
- Vytvořen systém, kdy do chrámu byly odváděny naturální daně ze zemědělství. Půda patřila chrámu = chrámové hospodářství. Ty se pak přerozdělily i mezi ty, kteří se na zemědělství nepodíleli, zajištění potravy, správce = ÉN či ÉNGI - pán, kněz, pověřený.
- Formálním vlastnictvím všeho byl bůh, palácové vlastnictví - král, občinové hospodářství - vesnice, osobní vlastnictví.
[editovat] Sploečnost
- Vznikaĺy města, městské státy,
- UR a URUK (měly dominantní postavení mnohem dříve než některá sídliště mimo Mezopotámii - Jericho, Çatal Hüyük).
- LAGAŠ
- SIPPAR
- NIPPUR
- KIŠ (Sumerové se tradičně zvali vládci Kiše, ač tam nesídlili)
- ERIDU
- Bohové sídlili na vrcholku zikuratu.
- Nejstarší chrám boha nebes Ana a chrám Eanna, kde lidé uctívali Innanu, později známou pod jménem Ištar.
- Nejhlavnější trojice bohů: AN - bůh nebe a otec dalších božstev, jeho syn ENLIL - bůh ovzduší, ENKI (EA) - bůh a pán země.
[editovat] Architektura
- Díky nedostatku kamene v mezopotámii vznikla cihlová architektura — pokrytá barvou.
- Glazura usilovala o dojem jednolitosti, jakoby zhotovena ze souvislé hmoty.
- Barevná dekorace - pestré geometrické dekory.
- Sloupy, omítnuty, barevně (červená, černá a bílá) vyzdobeno - pozdější Sumerské chrámy tuto barevnost zachovávají.
Chyba při vytváření náhledu: Soubor patrně chybí: /var/lib/mediawiki/images/8/85/Zikurat.jpg
[editovat] Umění
- Přejali část kultury.
- Nejstarší ženská maska z Uruku, též - Dáma z Varky - z alabastru, má nasazenou dřevěnou paruku, oči vykládané drahokamy, hlava v životní velikosti.
- Kamenné nádoby, vykládané jinými materiály.
- Alabastrová váza z Uruku - král předává dary bohyni Innaně (Ištar).
- Sošky - polychromované, mužské - rituální vous – umělý, jen na slavnosti.
- Další božská trojice: INNANA (Ištar) = plodivá síla, láska, válka; ŠAMAŠ = slunce; SÍN = měsíc. Soška ženy s ptačí hlavou 4000 př. n. l. Sošky - schematické,někdy polychromované.
Chyba při vytváření náhledu: Soubor patrně chybí: /var/lib/mediawiki/images/1/16/Sosky.jpg
[editovat] SUMERSKÁ ŘÍŠE:
- Sumerové přišli neznámo odkud a nevíme přesně kdy, ale 3 500-3 000 jsou Sumerové již dominantní.
- Jejich jazyk má některé vazby jako jazyky ugro-finské, ale i semitské.
- Snad byli původně pastevci, kteří přešli k trvalému způsobu života.
- Sumerskou říši vystřídali Akadové, kteří vytvořili říši severněji - severní Irák
- 3 000 - 2 750 př. n. l. přechodné období PROTODYNASTICKÉ
- 2 750 - 2 350 př. n. l. RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ - zlatý věk sumerské kultury, nikdy však nevytvořili jednotný stát, vždy žili na základě měst - Uruk, Ur, Lagaš, Larsai, nejjižnější Nippur
[editovat] Společnost
- Vyspělá zemědělská kultura.
- Panuje zde Dualita moci. Bůh EN - kněžstvo a král. Panovník - rituální vous!.
- Vousy byly znak moci.
- Epos o Gilgamešovi epos řešící věčnou otázku nesmrtelnosti.Gilgameš byl bájný král přemohl dva býky u Uruku.
- Sumerové jsou jednotí díky jazyku, náboženství a způsobu života.
[editovat] Písmo
- Písmo má počátky zde u Sumerů - 3 200 př. n. l. Začínalo ve formě piktogramů, které vyjadřovaly celá slova.
- Záhy se proměnily v regulérní písmo. Vzala se z nich první souhláska = slabikové písmo, až do fénické abecedy (písmenková).
- Nejdříve se psalo shora dolů, pak zleva doprava - tím se otočily i znaky.
- Písmo vzniklo z důvodů hospodářství (účty, vést dobře úřad).
- Nejdostupnější materiál bylo bahno. Psalo se do hliněných destiček. Nepraktičtější bylo rozložit znaky na klíny. Z toho se vyvinulo klínové písmo. *Materiál používali hliněné destičky, rákosové rydlo na otisky. Desky byly vypálené i nevypálené, dle důležitosti a charakteru záznamu.
- Reformy písma organizoval chrám a proto byly jednotné.
- Hliněné obálky sloužili také jako pečetě.
- S vývojem písma se mění dějinné období ze starého archeologického na nové.
[editovat] Architektura
- Chrám na vyvýšeném chrámovém okrsku ztrácí původní charakter veřejného prostoru - ústředí chrámu vyhrazeno bohu - kněžím.
- Vnější prostor - dvůr je vyhrazen lidem
- LUGAL - palác.V paláci jsou sloupy pro podpěru, pilastry pro estetické členění, královský palác, zdobený barevnými freskami - místo správy, shromaždiště armády.
[editovat] Umění
- Textilie - známi lněné i bavlněné látky.
- V chrámu Ter-Chaláf - figurky prosebníků asi 50cm, věnovány božstvu, po určité době pohřbeny, keramické + asfalt, či textilní materiál.
- Vázy z jednoho kusu kamene, bohatě figurálně zdobené - lvi loví divoké býky - symbol královské moci.
- Vysoká plasticita reliéfu.
- Četné ploché kamenné reliéfy - popis hmotné kultury, znalost sumerského válečného vozu, kolo.
- Královské pohřebiště v Uru, panovník + další lid, který byl obětován - byla to čest provázet panovníka i na onom světě. Nálezy vojenské zbroje - zlacená přilba, náhrdelníky, záušnice, dýky, hudební nástroje - lyry. Byla zde pohřbena královna Šubad – čelenka ze zlatých listů.
- Plastika Kozel v křoví: na soklu kozel na dvou nohách drží strom života.
- Intarzie - dovoz a užívání jantaru. Jako pojivo používán asfalt, mozaika ze slonoviny.
- Sumerské loďkovité náušnice se dostaly až do pravěkého prostředí Evropy.
- Urská standarta - tři pásy vykládaných postav - výjev ze života, nahoře panovník, zajatí nepřátelé, průvod
Chyba při vytváření náhledu: Soubor patrně chybí: /var/lib/mediawiki/images/4/47/Urska_standarta.jpg
[editovat] AKADSKÁ ŘÍŠE
- Doba 200 let po Sumerech, asi 2 300 - 2 100.
- Vládce Sargon I Akadský (odhozené dítě vychované v král paláci). Schopný panovník, vládl 60 let, sjednotil Sumer a okolní země.
- Říše se oslabila a nakonec ji dobyli nájezdníci, draci z hor - Gutejci vyplenili říši a hlavní město Akkad se dodneška nenašlo.
- Některá města získala autonomii - LAGAŠ - jeho král Gudea, říkal se ensi = správce, zakladatel chrámů, obnovovatel měst, zobrazen jako architekt. Našlo se přes 30 jeho portrétů.
- Lagaš ustoupil a přišla TŘETÍ DYNASTIE URSKÁ - 2120 - 2000 = sumerská renesance. Sjednotila celý Sumer a téměř obnovila Sargonovu říši, budují se chrámy.
[editovat] umění
- Stély Sargonovy
- Náramsínova stéla, Náram Sín se prohlásil za boha, král Sumeru i Akadu. Vládce čtyř světových stran.
Ur - Nammova stéla - přebírá zákoník od boha. Panovník Ur-Nammu - obnovitel
Chyba při vytváření náhledu: Soubor patrně chybí: /var/lib/mediawiki/images/5/57/Naramsinova_stela.jpg
[editovat] BABYLONSKÉ OBDOBÍ 1900 - 1600 př. n. l.
- Později novoasyrské, poto, novobabylonské kolem 600 př. n. l.
- CHAMURAPI - vládce Babylonu, 1792 - 1750 př. n. l.; člověk trpělivý, ctižádostivý, opatrný, rozhodný - zákoník
- stéla Chamurapiho zákoníku - sbírka vzorových rozsudků, podle pravidla oko za oko
- BABYLON - hradby - odkryl Koldway – německý archeolog.
- Zikurat - zikuraty = jedny z nejtypičtějších staveb, skládaly se z řady navršených plošin, na jejichž vrcholku se nacházel chrám; obdélníkový půdorys a tři schodiště, uspořádaná do pravého úhlu, která vedla k nejvyššímu chrámu
- Babylonská věž - 30m - dům základů nebes a země - zikurat; pojící materiál - asfalt
- městská třída - procesní cesta
- do města se vstupovalo devíti branami; vstup do paláce - Ištařina brána 6. - 7. - století př. n. l. (Ištar - bohyně lásky a plodnosti)
- Babylónské visuté zahrady - které Řekové považovali za jeden ze sedmi divů světa - součástí paláce
- Chyba při vytváření náhledu: Soubor patrně chybí: /var/lib/mediawiki/images/6/67/Istarina_brana01.jpg
- Chyba při vytváření náhledu: Soubor patrně chybí: /var/lib/mediawiki/images/e/ed/Istarina_brana02.jpg
[editovat] UMĚNÍ EGYPTA (STARÁ, STŘEDNÍ A NOVÁ ŘÍŠE)
Přehled: - předdynastická doba 4000 -3000 - archaická doba 2920 - 2575 (1. - 2. dynastie) - stará říše 2649 - 2152 (3. - 6. dynastie) - první přechodná doba - střední říše 2065 - 1781 (11. - 12. dynastie) - druhá doba přechodná - nová říše 1550 - 1075 př. n. l. (18. - 20. dynastie)
[editovat] Archaické období:
- počátky monumentální kamenné architektury v Egyptě, konec pravěku až kolem 4 000 let př. n. l. - v tomto období dvě koncepce pohřbívání jižní (horní) Egypt - zemědělci, nedostatek půdy, kterou byli ochotni osazovat hrobkami - tedy pohřbívání na okraji obce, později pod podlahu dolní (severní) Egypt - představa o hrobě jako - mohyla, kupa kamení, ochranný val - po sjednocení země - fúze těchto dvou představ = příbytek i mohyla - nejstarší pohřebiště kol 4. tisíciletí př. n. l. u sídelního města Memfis (původně Men Mefer - Bílé zdi) Stará říše: 4000 - 3000 př. n. l. DŽOSERŮV PYRAMIDÁLNÍ KOMPLEX V SAKKAŘE 2 800 let př. n. l. - počátek 3. dynastie, panovník Džoser - pohřebiště na západním břehu Nilu, duše odchází na západ - Džoserova pyramida - původně nevznikla jako pyramida, na počátku mastaba - v průběhu stavby došlo k nečekanému obratu - bylo navršeno dalších pět mastab = celkem šestistupňová stavba (snad byla málo vidět?) - stavitel Imhotep - syn Džosera - náboženská představa o původním pahorku, který se při stvoření světa vynořil z chaosu, sluneční bůh se dotkl tohoto místa a dal vzniknout životu - místo pohřbu, ale i transformace, zmrtvýchvstání, západ - východ slunce - Džoserův komplex - obehnán plotem a valy, pyramida, jižní a severní dům (pozemské správní budovy - centra), sýpky, kamenné kopie všeho pozemského, detaily struktur, kámen dokonale kopíruje, popisuje a napodobuje původní materiály: rohož, rákosí přepásané provazy, svazek stvolů a poupat lotosu pod hlavicí omotán provazem - typy sloupů - různé rostliny: lotosový, papyrusový, palmový... - svátek SET, původně slavený 1x za 30 let: starý panovník rituálně odstraněn a nahrazen novým, postupem času - dožil-li se starý panovník tohoto, tak si vyprosil a načerpal sílu - faraón i po smrti stále vládl Egyptu své doby, proto kolem jeho hrobky je též kopie jeho okolí, je po své smrti hvězdou Polárkou - Vlčí bůh - otvírač cest: faraónova standarta - bůh Usíres - vládce podsvětí, západní říše - postupem času - demokratizace zádušního kultu, i další lidé si nárokují posmrtný život - čeští egyptologové: Jan Kamínek Sedlo, Fr. Lexa, Jaroslav Černý, prof. Zbyněk Žák, Prof. J. Verner - Tašepsevova mastaba - velmož Tašepses, polovina 5. dynastie, manžel princezny - jmenován faraónem vrchol umění - obočí, oko, slzní kanálky, plastická linka na okraji úst - množství dochovaných svitků - ekonomické záznamy, nádoby, ve svatyních nože - ploché z pazourku, Fajánská keramika - 1. dynastie faraónů měly hrobky v podzemí, protože uctívali kult boha Usíra - Pána mrtvých - změna nastala s novým kultem boha Réa - slunečního boha, proto se začaly stavět pyramidy, směr vzhůru blíže ke slunci - 2 typy hrobek: mastaby a pyramidy - Džoserova pyramida v Sakkáře, pyramidové pohřebiště v Abusíru - pyramidy v Ghíze: Chufuova, Raachefova, Menkauréova, v sousedství Sfinga - sochy: socha krále Raachefa - sedící postava, jedna ruka v pěst, druhá natažena, záhadný poloúsměv, na hlavě klaft - šátek, symbol faraónů, u nohou mu sedí dva lvi - Menkauré s manželkou - příklad tehdejšího umění - zidealizovaná realistická forma, dvě stojící postavy, král s klaftem a nepravým vousem, ruce v pěst, manželka oděna v tunice, jemně objímá manžela - Sedící písař - zřejmě vysoký úředník, sedící skrčené nohy - Saltova hlava - „červená hlava“, pokřivená ústa, nestejně velké oči dodává na osobitém výrazu - Dvojportrét knížete Rahotepa s manželkou, vznešený výraz, sedí na trůně, křišťálové oči dodávají pocit živosti, odlišné zbarvení pleti, muž - opálený bojovník, žena - bledá, uzavřená v domě
[editovat] střední říše: 3000 - 2000 př. n. l.
- Wéset - hlavní centrum Horního Egypta, objevuje se opět kult boha Usíra, sochy faraónů dostávají lidštější méně „vladařský“ výraz, potíže s volnými sochami, sochaři se soustřeďují na reliéfní stély, reliéf je na rozdíl od Staré říše (jemné rytí) ryt hluboko - dokonalé obrysy dávají pocit, že jde spíše o malbu - Tutanchámonova zlatá pohřební maska - nalezena v hrobě v Údolí králů - Sfinga z růžové žuly - zasněný melancholický výraz, na prsou nese pečeť uchvatitele, který si ji chtěl přisvojit
[editovat] nová říše: 1500 - 700 př. n. l.
- vznikla potlačením barbarského národa, který zdánlivě ponechal faraónům jejich moc a vymáhal na nich prostředky - vznikají rozsáhlé stavby větších rozměrů než pyramidy, spojení boha Réa a Amóna (místní wesetský bůh) - Údolí králů - chrám královny Hatšepsowet vybudován na úpatí skalnatého pohoří, do kterého navazuje na sloupech - Karnak - hl. náboženské a polit. centrum Nové Říše - Luksor - nádvoří Ramesse II. a nádvoří Amenhotepa II. propojeno sloupořadím „papyrusových sloupů“, hlavice ve tvaru lotosového květu - SOCHY: socha královny Hatšepsowety - z bílého mramoru, sedící postava s klaftem na hlavě, socha Tutmóse III., mladistvý vzhled, lidštější než strnulost z předešlých období, Amenhotepova hlava - z křemene, abstrahující pojetí, socha Ramesse II. - z černé žuly s přilbou na hlavě, hlava královny Nefertiiti - polychromovaný vápenec, zdůrazněn její ženský půvab
